Moderato
Žni, můj srpečku zlatičký,
nažni koníčkům travičky,
koníčky bílé až na dvě míle
šlapají s milým chodníčky, aj, chodníčky.
Žni, můj srpečku, naposled,
pšeničku, žito, aj oves,
koníčky bílé až na dvě míle
šlapají s milým chodníčky, aj, chodníčky.
Con moto
Měla sem já hulána,
měla sem ho ráda,
měla sem já prstýnek,
já sem mu ho dala.
Měla sem já hulána,
měla sem ho ráda,
dala sem ho do sena,
sežrala ho kráva.
Podle Lucie Bakešové se v Ořechovičkách o „dožínku“ strojívala Zlatá baba. Byl to slaměný vích upevněný na holi s hlavou rovněž ze slámy, která byla ozdobena klásky všech druhů obilí a kvítím. Klásky kolem hlavy Zlaté baby tvořily „zlatozář“. Dívky tuto slaměnou „Zlatou babu“ nosily po vesnici a kolem ní zpívaly a tančily. Zpívaly jednak žatevní písně, jednak písně s tematikou dožínkovou. Přitom obyčejně kráčely v dvojstupu nebo houfu za dívkou, která nesla Zlatou babu. Cestou se někde na návsi nebo volném prostranství zastavily a zazpívaly a zatančily si kolo nebo řetěz (průplet) atp. Zpívaly přitom obvyklé živé písně, při kterých skákaly kolem Zlaté baby cvalem aj. Dívka se Zlatou babou uprostřed se otáčela nebo figurínou potřásala atp.
Při písni „Žni můj srpečku…“ se otáčely volnou chůzí.
Při písni „Měla sem já hulána…“ se buďto na místě natáčely jedním nebo druhým směrem (ruce v bok) anebo držíce se navzájem za paže v těsném kroužku skákaly vpravo kolem odrazem snožmo s ohýbáním nohou zánožmo (2 skoky v taktu). Přitom výskaly atd. Zlatou babu, která bývala i velmi dovedně upletena, darovaly žnečky hospodyni.
Tančí členky souboru Omičan z Omic Martina Brimová (1976), Hana Brzobohatá (1952), Helena Drimlová (1946), Pavla Kadelová (1974), Miroslava Kroutilová (1942), Olga Skoupá (1950), Gabriela Wolfová (1972) a Jitka Wolfová (1948).