Píseň Sivá holubičko, kdes byla – 4/4 takt.

Tančí dívky ve vázaném kruhu čelem dovnitř, drží se za ruce v odpažení.

Moderato

Sivá holubičko, kde’s byla,
sivá holubičko, kde’s byla?
Že’s to svoje popelavé peří,
že’s to svoje popelavé peří ztratila?

1. sloka

1. – 4. takt: Kolo se otáčí obyčejnou volnou chůzí vpravo kolem, na každou dobu taktu jeden krok (v taktu 4/4 se tančí čtyři kroky), vykročí pravá noha.

5. – 10. takt (3/4 takt): Dívky v kruhu se pustí, přechytnou se opačnýma rukama a postupují po kruhu proti hodinovým ručičkám opět obyčejnou chůzí – nyní třemi kroky v taktu, vykračuje opět pravá noha. Nyní jsou natočeny zády do kruhu.

V  posledním taktu se zastaví a přechytnou se opět do původ­ního držení čelem do středu kruhu.

2. sloka

Stejně jako první sloka, ale kolo se otáčí doleva a vykračuje levá noha.

Taneční rej, nápěv 2/4 – Hébéte se sukně na mně

Tančí dívky v otevřeném kruhu, držení navzájem za ruce v odpažení.

V   rámci zpívané nebo hrané další melodie běhají dívky rejovitě v různých útvarech drobnými běhovými krůčky (dva v taktu). Rej vede první dívka vpravo v místě, kde se kruh rozpojil. Nejprve vede za sebou celý řetěz s probíháním brankami pod spojenými pažemi dívek, zvednutými nad hlavu – jednou brankou zevnitř kruhu, druhou dovnitř. Takto probíhá sama a vede i celý řetěz dívek za sebou buď všemi brankami anebo ob jednu dívku, často i nepravidelně, zevnitř a zpět dovnitř kruhu až k poslední brance v řetězu. Na jejím konci je dívka, která stála původně vedle ní. Při vlnovkovitém probíhání brankami oběhne první po proběhnutí poslední branky kolem poslední D v řetězu (své dří­vější sousedky v kole) a přetočením celého řetězu ve směru proti hodinovým ručičkám vracejí se do původního kruhového útvaru.

Při dalším opakování nápěvu začíná nyní procházet jednotli­vými brankami, počínaje svojí sousedkou po levé ruce, a to tak, že vběhne do branky, oběhne kolem své sousedky (celý kruh přitom v rytmu přešlapuje). Pak vběhne do další branky a vede opět obě další dívky za sebou. Takto postupně probíhá brankou třetí, čtvr­tou atd. stále proti směru hodinových ručiček, vždy se vrací po proběhnutí branky a provedení celého řetězu brankou do svého původního postavení. Volnou pravou rukou se šátkem mává ve vzpažení. Občas si ona nebo celý kruh zavýskne.

Mohou ještě utvořit „šneka – spirálu“, opět krouživými pohyby proti hodinovým ručičkám. Zpětným pohybem pak mohou spirálu rozvinout, přejít případně do vlnovek („hada“) a takto pak mohou zakončit rej odběhnutím z tanečního prostranství.

K celému rejovitému pobíhání – podobně jako při kolech – se pouze zpívávalo, nyní v souborovém a jevištním provedení se tyto rušnější části podkládají hudbou.

Tančí členky souboru Křenovák z Křenovic u Slavkova Olga Kračmarová (1959), Ludmila Macková (1964), Miroslava Mazlová (1960), Lenka Orálková (1959), Ilona Plachetková (1960), Lenka Štěpánková (1968), Jana Vinterová (1960) a Marcela Žampachová (1969), hraje muzika souboru Vrčka ze Šlapanic u Brna jako v B. 1.