1. píseň

A ten ptáček jařabý skoro ráno zpíva,
/: staň, cérečko, staň hore, už sa rozednívá. :/

A já eště nestanu, néni eště ráno,
/: synečka sem pustila, néni hrubě dávno. :/

2. píseň

Dyž sem já k vám chodívával, chodívalo nás pět,
nechtělas ně pověděti, kterého budeš chtět.
Očka, černé očka, vy čérné očenka,
vy ste sa mně zařezaly do mého srdenka.

3. píseň

Ej, vr’ší, vr’ší, zelené vr’ší, dycky se mračí,
nigdá neprší, nigdá neprší.

Tančí dvojice smíšené. Zahajuje tanečník sám (poručí si tanec a po vhození peníze do cimbálu nebo na talíř před muzikanty si zazpívá oblíbenou píseň). Za jeho zpěvu k němu přichází v rytmu písně tanečnice kroky obyčejnými nebo přísunnými s krouživými výkyvy do stran ve směru nohy výkročné. Paže podél těla. Zůstane za ním šikmo vpravo vzadu až do konce zpěvu. Při zpěvu dalších slok zaujímá buď stejné postavení nebo se dívka postaví po chlapcově pravici, on ji obejme pravicí kolem pasu, dívka mu položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno, pravice připažena. Levice chlapce volně gestikuluje.

Základní taneční figury.

1. Přenášení váhy těla při zpěvu. V některém ze shora uvedených postavení. Dvojice se pohybuje v lichých taktech napravo, v sudých nalevo.
1. takt: 1. doba: přešlápnutí na místě na pravou nohu – pata se vytočí zevnitř. Pravé rameno se vysune šikmo vpravo vpřed.
2. doba: levá noha se posune k noze pravé, pata se nadzvedne a přitáhne se k pravé patě. Při dokončení přísunu hmit v kolenou. Míra natočení dvojice doprava: asi 45°.
2. takt jako 1. takt, ale na opačnou stranu a opačnou nohou.

Obměny chlapeckého kroku:
Přenášení váhy těla v mírném stoji rozkročmo, bez vytáčení pat. Přídup jednou nohou (z citových pohnutek nebo jako zdůraznění textu nebo obsahu písně).
Hmit v obou kolenou současně (malé ostré přidřepnutí).

2. Víření dvojice na místě kolem společné osy vpravo i vlevo. Ostře rytmizovaný krok, prováděný se sníženým těžištěm, s výrazným zvrtem vnitřní nohy při kroku vnější nohou v první době taktu, vystupňovaným až do výskoku. Vnější noha při kroku vpřed se mírně obloukovitě vysune.

Popis kroku víření v postavení pravým bokem u sebe:
1. takt: 1. doba: nadnesením a zvrtnutím na vnitřní noze (na střední části chodidla, pata se vytočí prudce doleva) rázný krok vnější nohou vpřed – noha přitom švihne malým obloukem vpřed a tvrdě došlápne celým chodidlem na zem (špička vtočena dovnitř). Obě nohy se při dokroku v kolenou rázně vypnou. Vnitřní noha se přitom dotkne patou země. U některých tanečních dvojic se zvrt změní v poskok – jinak technika kroku zůstává, pouze dopadají obě chodidla po nášvihu vnější nohy celou plochou chodidla na podlahu, vnější chodidlo o půl stopy před vnitřním, špičky vtočeny k sobě. Vnější noha došlápne přes patu.
2. doba: vnitřní noha se posune asi o půl stopy vpřed po obloučku, špička vytočena zevnitř.
Dívky opisují oblouk vnější nohou v mnohem menší míře.
Celým krokem se dvojice otočí asi o 180°.
Podobně se víří doleva v postavení levými boky u sebe.

Změna směru víření: jednokročkovým přenesením váhy těla z nohy na nohu v postavení dvojice čelem proti sobě. Chlapec drží dívku oběma rukama v podpaždí. Ona jej za paže.

Držení při víření: dvojice pravým bokem u sebe. Chlapec obejme pravicí dívku zpředu kolem těla poněkud nad pasem. Levicí uchopí její pravici a takto spojené ruce opře o svůj levý bok poněkud vzadu nad pasem (ruku položí hřbetem na svůj levý bok). Nebo chlapec založí levici za svá záda (hřbet položen na levém boku). Dívka jej uchopí pravou rukou za levý bok. Levici, ohnutou v lokti, položí dívka chlapci na pravé rameno. Nebo chlapec položí pravici zpředu na levé rámě dívky (ruka je překlopena přes rameno – „kolem krku“). Levici založí za zády (ruka opřena hřbetem o levou polovinu zad). Dívka jej uchopí pravicí v levém podpaždí, levici zavěsí shora přes jeho pravou paži.

Dvojice levým bokem u sebe: totéž, jenže opačnýma rukama.

3. Individuální projev tanečníka a tanečnice: dívka se otáčí na místě nebo vpřed po kruhu vpravo krokem buď pouze se zvrtem (viz víření) nebo poskočným krokem (viz tamtéž).
Chlapec za ní postupuje různým způsobem cifrování: poskoky s potlesky nebo různými osobitými kroky a skoky, zvláště „přichramovaným“ krokem: levá noha v první době postoupí mírně vpřed s podřepnutím. Pravá poohne zánožmo. Ve druhé době pravá noha došlápne zeširoka pevně celým chodidlem na zem a levá noha odpéruje v koleně. Paže ve volném gestu ve vzpažení zevnitř.

Taneční skladba:
Po zpěvu dvojice víří na místě oběma směry s jednokročkovými kývavými pohyby při změně směru.

Následuje roztočení (dívka na místě nebo z místa) a volný projev chlapce. Znovu zpěv atd.
Každý pár si kombinuje vlastní kompozici. Tak při zpěvu chlapce se dívka k němu přitočí a on při přehrávce muziky (u delšího nápěvu jednou, u kratšího dvakrát) ihned začne podupávat a tleskat. Teprve pak následuje společné víření atd., až zase chlapec znovu zazpívá druhou sloku nebo jinou píseň.

Dohrávka.
Uzavírá tanec. Dvojice buď víří po celou dohrávku jedním a druhým směrem nebo tančí i individuálně. Na závěr může tanečník tanečnici zvednout.

Tančili: Vladimír Pavelka (1945) a Marie Matůšů (1951), František Růžička (1946) a Jitka Magdonová (1946), Oldřich Štroblík (1953) a Jaroslava Kocurková (1952).
Hrála muzika Vsacanu ze Vsetína s primášem Pavlem Malíkem (1948) z Bystřice pod Hostýnem ve složení obligátní housle Jiří Kašpar (1962), housle terc Marian Sivera (1939), violový kontr Jan Vetchý (1935), kontrabas Ctirad Bryol (1958) a cimbál Rudolf Magdon (1942).