První provedení
Keď som já mal dvadcať rokov, milá má,
keď som já mal dvadsať rokov, ej,
volali ma už do losu, frajárenka moja.
Tančí dvojice smíšené v rozptylu po celé taneční ploše.
Držení při jednotlivých figurách:
Zpěv taneční písně: dvojice čelem proti sobě, držení za pravé ruce, levé připaženy. Jednokročkové, dvojkročkové kroky vpřed a vzad.
Společná cifra: ve stejném držení.
Individuální projev: dívka se točí na místě, chlapec při ní nebo kolem ní obchází s podupy, poskoky, ciframi a s potlesky.
Společné víření: pravými a levými boky u sebe jako u točené (držení v objetí).
Taneční kroky
Muž při zpěvu na počátku tance čelem k muzice: podřepává, podupává, poskakuje krokem poskočným (jeden v taktu), druhá noha přednožuje dovnitř (vše na místě čelem k hudbě). Též jednokročkové přenášení váhy těla na místě. Gestikulace paží.
Rozcházení dvojice při zpěvu nebo za hry hudců několika jednokročkovými přísuny (např. čtyřmi) za děvčetem, čtyřmi za chlapcem. (Podobně dvojkročkou.) Přísuny jsou doprovázeny tvrdým pérováním v kolenou (při nakročení dívka pravou nohou, chlapec levou nohou šikmo vpřed,
dívka vzad), noha v koleně je napjatá. Při přísunu druhé nohy ve druhé době taktu tvrdý malý podřep v kolenou. Někdy-méně obvykle-dvojice postupuje více přísunnými kroky stranou jedním i druhým směrem.
Společná cifra v postavení čelem proti sobě, držení za pravé ruce:
1. ) Oba poskok na levé, druhá se opře patou o zem šikmo zevnitř (1. doba). Poskok na levé, pravá přinoží (2. doba). V dalším taktu naopak.
2. ) Poskočně ve dvou taktech na levé, pravá se dotkne země patou šikmo zevnitř, přínožmo, šikmo zevnitř a seskokem stoj snožmo. Totéž naopak opačnýma nohama. Možno též provést s vykopnutím druhé nohy do vzduchu, totéž skřižmo atd., a na konec seskok.
3. ) 1. doba – poskok na levé, pravá se dotkne skřižmo vpředu země.
2. doba – poskok na levé, pravá se dotkne země šikmo zevnitř. Opakovat v dalším jednom až čtyřech taktech. Totéž opačnou nohou. (Ruce mohou přechytnout.)
Další cifry vznikaly kombinací různých prvků (improvizovaně). Byly prokládány i trojdupem (na konci fráze- ve čtvrtém, osmém atp. taktu).
Individuální projev: tanečnice se otáčí na místě dvěma kroky (přešlapy) v taktu doprava, začne pravá noha (vytočí se špicí zevnitř). Levá noha vtáčí se špicí dovnitř. Ruce připaženy nebo v bok. Tanečník zadupe, zatleská nebo cifruje na místě podobně jako při společné cifře. Někdy touto cifrou obchází děvče podobně jako u točené.
Společné víření: v držení v objetí pravými i levými boky u sebe – viz točená (C.l). Krok jako u točené nedašovské (C.2) s mírným akcentem na výkročnou (vnitřní) nohu. Druhý krok (vnější nohou) je poněkud méně akcentován, koleno mírně vypne.
Taneční skladba
Tanec je volné kompozice. Jednotliví tanečníci řadí k sobě po zpěvu, který je jednak na počátku tance, jednak při odpočinkové (jedno – a dvoukročkové figuře) uprostřed tance, taneční části zcela libovolně, podle okamžitého vnuknutí. Tempo tance se postupně stupňuje. Rozeznávají se celkem tři tempa: poněkud volnější při zpěvu a při rozcházení jedno – nebo dvojkročkou atp. do prostoru. Druhé při jedné z dalších figur (individuální nebo při víření). Při další figuře se pak tempo ještě více zrychlí. Mezi tancem se tempo opět zvolní (při odpočinkové – jednokročkové atp. figuře, doprovázené často zpěvem druhé sloky písně). A pak se znovu rozvíjí tanec obdobně jako prve s eventuální výměnou figur, při nichž se tempo opět dvakrát zvyšuje. V závěru může tanečník tanečnici vyzvednout. Tanečnice se opře tanečníkovi o paže nebo ramena, mírně se odrazí (nekrčí nohy) a dopadne zpětna zem.
Zpívají se různé písně novouherského typu, často slovenské (čardáš byl na Valašskokloboucko přinesen ze sezonních prací ze Slovenska – „z Uher“ – kam odcházeli Klobučané na žatvu nebo do řepy). Pohybově má spíše ráz točené. V některých případech se jednotlivé figury pevně fixovaly na taneční píseň. Tak ve Študlově na píseň Černá vlna. V prvních čtyřech taktech dvojice v držení za pravé ruce poskakovala na levé noze a druhou střídavě křížila dovnitř s dotekem špičkou země a šikmo zevnitř. Při dalších čtyřech taktech totéž na opačné noze, s výměnou ruky. Ve zbývajících taktech dvojice do poloviny vířila vpravo, od poloviny vlevo.
Tančili: Antonín Chovanec (1966) a Jarmila Stavinohová (1957).
Hrála muzika jako v C.l.
Druhé provedení, též s názvem ČARDÁŠ
Pýtali ňa, pýtali dvá uherští husaři.
/: Já sem jim dat nechtěla, keď sem já jich neznala. :/
Taneční prvky a figury jako u prvního variantu.
Tančili Ivo Rochla (1965) a Markéta Pavlištíková (1964), hrála muzika souboru Kašava z Lukova u Zlína ve složení jako v B.17.