[: Ty petrovské Plže na pěkném kopečku :],
[: hledal tam šohajek, hledal tam šohajek
svoju galánečku, svoju galánečku :].
[: Ty petrovské Plže sú jak malované :],
[: kdože jich maloval :], [: chlapci Petrovjané :].
Rybářé, rybářé, samí košinářé,
[: nikde vás nenajde, enom při poháře :].
Rybáře, rybáře, přes Rybáře chodník,
[: až sa mně milá vdá, kam já budu chodit :].
Tančí dvojice smíšené před hudbou, D po pravici CH. CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D položí levici ohnutou v lokti na jeho rameno. D drží v pokrčené pravé ruce malebně složený bílý šáteček. Levice CH je volně vztyčena. Při zpěvu taneční písně – který se střídá pravidelně s vlastním tancem, přenáší dvojice váhu těla z nohy na nohu s mírně krouživým pohybem.
Základní postoj: stoj snožmo anebo mírný stoj rozkročný.
1. takt – a: Přenesou váhu těla na pravou nohu, pravá pata se přitom vytočí zevnitř, tělo mírně zakrouží ve směru pohybu. Pata levé nohy současně uvolněna od země.
b: Pata levé nohy se přitáhne k patě nohy pravé a zlehka se na ni došlápne na zem. Pohyb je zakončen mírným hmitem podřepmo.
2. takt – a: Nadnesením v kolenou se přenáší váha na levou nohu, která se patou vytočí zevnitř (pohyb je rovněž krouživý). Pravá noha se mírně posune patou k noze levé nebo zůstane na místě a uvolní se špičkou od země. Pohyby taktů 1. – 2. se s většími nebo menšími obměnami opakují do konce, tanečník někdy přidupne, stojí na místě, pouze v kolenou přenáší váhu těla z nohy na nohu anebo zase naopak značně.
Pohyby taktů 1. – 2. se s většími nebo menšími obměnami opakují do konce, tanečník někdy přidupne, stojí na místě, pouze v kolenou přenáší váhu těla z nohy na nohu anebo zase naopak značně vysoko pozvedá při přenesení váhy těla na pravou nohu špičku levé nohy atp. Tanečnice se před tanečníkem předtáčí (přivinuje se k němu) v lichých taktech a v sudých taktech se od něho odvinuje.
Některá dvojice začíná přenášet váhu na pravou nohu, jiná na levou nohu. Ve výjimečných případech vykročí oba v 1. době lichého taktu vnější nohou vpřed, v druhém taktu vnitřní nohou vzad, ale i tehdy má tanečnice snahu přivíjet se a odtáčet se od tanečníka.
Hudba opakuje v rychlejším tempu předzpívaný nápěv k tanci.
Dvojice víří vpravo i vlevo, na 1. přehrávku v postavení pravými boky u sebe. CH buďto drží D oběma rukama kolem těla a D mu položí ruce přes jeho paže. Někdy i CH uchopí D např. levicí za jeho paži. Jindy se drží jako u valčíku, levá ruka CH je mírně napjata stranou a D položí svoji pravici hřbetem vzhůru do nastavené dlaně.
1. takt – a: Dvojice v držení k víření, ještě na místě mírně podřepne.
b: Odpéruje nahoru (jakoby si dala rozkmih k tanci). Současně přitom již sotva znatelně přešlápne na místě, na a) pravou nohou – vnitřní – s mírným podřepem, na b) dokročí na levou – vnější – nohu (pokrčené koleno odpéruje nahoru). V dalších taktech pak při rychlejším tempu víří kolem společné osy vpravo. Na a) vykračuje vnitřní noha s podřepem, na b) dokročí vnější noha, došlápne na celé chodidlo vtočena špičkou mírně dovnitř.
Pozn. k víření: Lze říci. že osou otáčení je vlastně pravá (vnitřní) noha tanečníkova:
1. takt – a: CH nepatrně mírně posune pravou vnitřní nohu vpřed, koleno pokrčeno.
b: Při odpérování zvrtne noha celým chodidlem na zemi, pata se nepatrně odlepí od země a stočí se doleva a současně došlápne levou nohou k pravé tak, že špička pravé nohy směřuje ke středu chodidla nohy levé. D kolem CH mírně obchází krokem s podřepem na vnitřní nohu na 1. dobu.
Asi uprostřed nápěvu nebo na začátku opakování druhého dvojice víření zastaví, s mírným přičapnutím se otočí levými boky k sobě. přešlápne a následuje víření doleva, vykračuje levá noha (nyní opět vnitřní); změní se směr víření a držení.
Tančí Josef Gavlík (1941) a Marie Gavlíková (1947), Josef Martinek (1945) a Alena Opavská (1959) z Petrova, hraje muzika souboru Danaj ze Strážnice jako v G. 1.