Ej, lítala laštověnka, lítala,
až ona se saméj zemi týkala,
až ona se saméj zemi týkala.

Preletěl k ní krahulíček malý pták,
[: budeš-li se, laštověnko, vydávat :].

Já se budu, krahulíčku, vydávat,
[: až se bude suchá linda zeleňat :].

Tanec má dvě části:
I. Předzpěv taneční písně (zpívají muži )s doprovodnými pohyby (přenášení váhy těla z nohy na nohu).
II. Víření dvojice na místě kolem společné osy v postavení pravými (vykračuje vnitřní – pravá noha) nebo levými boky u sebe (vykračuje levá – vnitřní noha) krokem sice poskočným, ale přesto s mírným natřesením.

Popis jednotlivých tanečních kroků a prvků:
I. Předzpěv taneční písně s doprovodnými pohyby
CH se postaví před muziku a začne zpívat první sloku libovolné z tanečních písní ke skočné. Při zpěvu gestikuluje levicí (pokud zpívá sám i pravicí) a přenáší při tom váhu těla z nohy na nohu. Po několika taktech zatleská a na loto znamení k němu přibíhá tanečnice a postaví se po pravici CH. Pokud píseň ještě neskon­čila, přenáší shodně s ním váhu těla z nohy na nohu.
Držení při zpěvu:
a) Buď za vnitřní ruce v připažení, vnější paže D připažena, CH volnou levicí při zpěvu gestikuluje. V tomto postavení a držení přenáší tanečník váhu těla z nohy na nohu krouživým pohybem (začíná napravo nebo nalevo), druhou nohu přisou-vá patou k noze výkročné. (Popis přenášení váhy těla s krouži­vým pohybem viz nahoře.) Tanečnice stojí po celou dobu téměř na místě a přenáší váhu těla pouze v náznaku, stejno­směrně s tanečníkem střídavým napínáním a povolováním jednoho kolena a nepatrným natáčením v kolenou i v bocích. Někdy při tomto pohybu se objeví kmih spojených paží v li­chých taktech spodním obloukem vpřed do předpažení dolů (dvojice se jakoby mírně od sebe odvrátila) a v sudých taktech spodním obloukem vzad do mírného zapažení (dvojice se k sobě mírně přitočí obličejem).
b) D po pravici CH. CH obejme D pravou rukou kolem pasu a D mu položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno, vnější paže připaženy. CH může volnou levicí při zpěvu gesti­kulovat. V tomto postavení a držení přenášejí oba váhu buď stejnosměrně (na pravé nebo na levé nohy) s mírným krouži­vým pohybem nebo mohou vykračovat vpřed vnější nohou (liché takty). V sudých taktech pak přenášejí váhu těla vzad na vnitřní nohu.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy vpravo a vlevo. Při víření vpravo CH i D se postaví pravými boky k sobě. CH uchopí D oběma rukama kolem těla a D mu položí ruce shora přes jeho ramena. Při víření doleva se postaví levými boky k sobě a držení zůstává stejné jako u držení doprava.
Krok víření:
1. takt – a: CH i D vykročí po obloučku vnitřní – pravou nohou, odrazí se z pravého chodidla (odraz je nízký). Druhá noha při tomto odrazu pokrčí přednožmo. chodidlo vodorovně se zemí nebo poohne mírně zánožmo.
b1: Pravá noha dopadne celým chodidlem na zem s pooto­čením asi o 45° vpravo. Při dopadu lze pozorovat náznak potřesení v kotnících, kolenou i celé postavě tanečníků.
b2: Vnější noha dokročí celým chodidlem na zem před pravou nohu vtočeně dovnitř prudce shora s dalším potřesem. Takto víří dvojice až do konce buďto přehrávky nebo první fráze taneční písně. V posledním taktu se přetočí tanečním krokem levými boky k sobě a v další frázi víří doleva, vykračuje levá noha. Krok zůstává stejný.

Pozn.: Takto se tančí i na další předzpívané sloky nebo nápěvy. Na konci tance CH uchopí pravou dlaň D svojí levicí a plácne do ní svojí pravicí. D pak položí svoji levou ruku shora na hřbet jeho pravé ruky.

Pozn. k charakteru tance: Víření je prováděno sice skočně s dopa­dem vnější nohy celou plochou nohy na zem, ale přesto s ná­třesem podobně jako při horšovské. Je tedy jakousi kombinací skočného kroku s nátřesem.

Tančí František Hlaváč (1932) a Anna Kyliánová (1930) z Ježo­va, hraje Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova jako v H. 1.