Na ohnišču, na ohnišču oheň hori,
moju milu, moju milu hlava boli,
[: jako by ju hlava něbolela,
včera večer, včera večer zahorela. :]
Je to druh „čardáše“ z moravsko-slovenského pomezí, který zhusta tančívaly ženy (proto „babsky“) z obojí strany hranice v hospodě „U Janošca“ v Kelčovském sedle. „Babsky“ se tančí ve vázaném kruhu čelem dovnitř, držení za ruce vzadu křížem, na písně určitého charakteru, jejichž tempo se v průběhu tance stupňuje od volného (se zpěvem taneční písně) přes rychlejší až konečně k nejrychlejšímu. Každému tempu odpovídá jiný druh tanečního kroku žen v kole:
I. tempo – pomalé: pérované úkroky vpravo a vlevo stranou.
II. tempo – rychlejší: roztáčení kola „zkřižným“ krokem (viz popis).
III. tempo – nejrychlejší: roztočení kola kříženým krokem do výponu.
I. Ostře rytmizované kroky vpravo (ale i vlevo) stranou při zpěvu taneční písně:
Počet kroků jednotlivými směry není přesně stanoven. Řídí se vždy frázemi zpívané písně. Buďto se tančí na způsob dvojkročky: 2 přísunné kroky vpravo stranou. 2 přísunné kroky vlevo stranou. Mohou se však tančit i 4 přísunné kroky doprava a 4 přísunné kroky doleva.
1. takt – a: Úkrok pravou nohou vpravo stranou, při kterém noha stojná mírně zapéruje dolů.
b: Výdrž.
2. takt: Levá přikročí k pravé, opět s mírným zapérováním v kolenou.
3. – 4. takt = 1. – 2. taktu, ale naopak a opačnou nohou.
Totéž možno provádět i čtyřmi kroky doprava (tj. vlastně v 8 taktech) a čtyřmi kroky doleva.
Varianta přísunného kroku:
Tytéž kroky možno provádět nikoliv ve 2 taktech (v 1. taktu úkrok a ve 2. přísun), ale po jednotlivých dobách v každém taktu:
1. takt – a: Úkrok výkročnou nohou (pravou vpravo stranou, nebo levou vlevo stranou).
b: Příkrok druhou nohou k noze výkročné.
Charakter kroků zůstává však stejný včetně zapérování.
II. Křížený krok:
Tančí se v rychlejším tempu při přehrávce předzpívané taneční písně.
1. takt – a: Pravá noha úkrok doprava s mírným nadnesením vzhůru na přední části chodidla.
b: Levá noha kříží přes pravou a došlápne měkce s vypérováním dolů na přední část chodidla. Krok je ukončen zvrtem až mírným poskokem do stoje snožmo s pootočením zpět čelem do středu kruhu.
Jednotlivé kroky se opakují v dalších taktech. Kruh se rozvíří vpravo stranou. Trup včetně pánve musí být stále čelně do kruhu – nevytáčí se stranou. Tento krok možno tančit pomalu, ale i při největším zrychlení tempa v závěru. Tanečnice se musí pevně opřít do spojených paží, aby se působením odstředivé síly neroztrhly.
III. Křížený krok do výponu („babský krok“) – není na videokazetě předveden, ale patří k charakteristickým krokům léto oblasti.
Tančí se při další přehrávce písně v nejrychlejším tempu.
1. takt – a: Levá noha kříží přes pravou (podřep), přičemž se i pánev silně vytočí vpravo- shodně s křížící se levou nohou,
b: Prudkým nízkým nadskočením do mírného stoje rozkročného na plných chodidlech, pánev se trhnutím otočí zpět čelem do kruhu. Celý pohyb je charakterizován ostrým zvrtáním s natáčením pánve, o čemž svědčí i sukně tanečnic, které se shodně s pohybem pánve házejí stranou.
Někdy ženy vygradují otáčení kříženým krokem (viz II.), který je proveden s hlubším podřepem při křížení nohy a s větším nadnesením na konci každého taktu.
„Babsky“ se původně tančil jen za zpěvu žen, dnes se však střídá zpěv s muzikou, a to tak, že pomalé sloky se zpívají (viz krok č. I) a muzika pak doprovází tanec se zrychlujícím se tempem až do dalšího předzpěvu (viz krok II – III).
Tančí členky souboru Grunik z Ostravice Leona Horová (1979), Anna Ramíková (1979), Věra Rožnovská (1973), Veronika Švébišová (1978) a Miroslava Tumová (1978), hrají Kotci z Frýdlantu nad Ostravicí jako v B. 2.