Velmi rozšířený tanec po opavském Slezsku ale i na Orlovsku, Petřvaldsku. Popisujeme jenom základní figury, ale ne obměny, které si tanečníci libovolně vymýšleli při zábavě anebo v rámci scénického provedení.
Tanečník jeden nebo více předstoupil před muziku a poručil si tanec. Zazpíval taneční píseň, kterou pak hudba opakovala k tanci. Opakovaly se stále stejné základní skoky, u kterých se tempo mohlo v průběhu tance mírně zrychlovat.
1. takt – a: Z mírného stoje rozkročmo čelem k hudbě, ruce buď založeny na křížích (pravá ruka položena hřbetem do levé dlaně), nebo založeny v bok. Odrazem z obou chodidel a výskokem dopad do stoje zkřižmo, pravá přes levou – obě nohy na celých chodidlech.
b: Odrazem ze stoje zkřižmo, pravá noha vpředu, a výskokem výměna zkřížených nohou tak, že levá je po dopadu křížem přes pravou, nohy opět na celých chodidlech.
2. takt – a1: Odrazem ze stoje, pravá noha přes levou, výskokem dopad do mírného stoje rozkročného čelného, nohy vzdáleny od sebe asi na dvě dlaně.
a2: Odrazem z obou chodidel a výskokem stoj roznožmo asi na 4 dlaně od sebe (tedy širší než prve).
b1: Odrazem z obou chodidel a výskokem stoj roznožmo asi o další 2 dlaně širší.
b2: výdrž v širokém stoji rozkročném čelném.
3. – 4., 5. – 6. takty atd. = 1. – 2. takt, ale výchozí skok začíná ze širokého stoje rozkročného čelného.
Takto se stále střídá křížení pravou nohou před levou a křížení levé nohy před pravou a závěrečné 3 skoky roznožmo se zvětšující se vzdáleností chodidel od sebe.

V souborové praxi pak se různě tyto pohyby obměňovaly, např. s obraty, výskoky atd.

Tančí členové souboru Opavica z Ostravy-Svinova Radim Pavlas (1971) a David Rous (1973), hraje Kristininka z Ostravy jako v G.1.