[: Kopecký hodine sedmó bijó, :]
[: že mně mó milenko, :] odvádijó.
Že mně jo odvedó, nebojím se,
[: až přende hodina, :] ožením se.
Ožeň se, senečko, s Pánem Bohem,
[: vem sobě děvečko :] sobě roveň.
Tančí se ve dvojicích levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v poohnutí předpažmo, levá ruka D hřbetem vzhůru. CH otočí pravou pokrčenou paži mírně rozevřenou dlaní vzhůru. Vnější ruce v bok, hřbety vpřed.
1. takt: Tři obyčejné vážné kroky vpřed, vykročí vnější noha (CH levou, D pravou). Kroky jsou volné a s nadhoupnutím z celého chodidla na přední část.
2. takt: Tři obyčejné kroky vzad. poněkud kratší nežli vpřed, vykročí vnitřní noha (CH pravou, D levou). Noha našlápne zlehka na přední část chodidla a nadnesením se snese na celou plochu chodidla tak, že paty sice přilnou k zemi, ale zůstanou odlehčeny (a). Na b) podobně jako v a) krok druhou nohou vzad. Na c) oba zlehka nadnesením přísun, CH pravou, D levou nohou.
3. – 12. takt = 1. – 2. takt. Těmito kroky cófavé postupují dvojice zvolna kupředu.
13. – 14. takt: Tanec se ukončí zvolna podtočením pod spojenými pažemi směrem dovnitř. Ve 13. taktu se podtočí oba třemi kroky s nadnesením na přední části chodidel, CH vykročí pravou. D levou nohou. Posledním třetím krokem ukončí v původním postavení obráceni ve směru pohybu. Ve 14. taktu nohy zvolna klesají na celá chodidla.
Podobně se tančí při dalších slokách písně. Pamětnice těchto tanců z Droždína, M. Spáčilová, téměř stoletá, si pamatovala, že cófavó tančili i na svaté, nábožné písně.
Tančí a hrají jako v A.21, zpívají Milan Heřman (1961), Josef Langer (1953), Jan Millý (1947), Alena Drábková (1978), Hana Londová (1965) a Iveta Růžičková (1966).