Skřípácká muzika na Jihlavsku

Zapsáno do Národního seznamu: 2016

Část území Kraje Vysočina – bývalý okres Jihlava a Havlíčkův Brod – mají specifikum, a to existenci bývalého německého jazykového ostrova (Iglauer Sprachinsel). Německé obyvatelstvo sem přišlo ve 12. století s rozvojem těžby stříbra na Jihlavsku. Německé obyvatelstvo pocházelo především z Bavorska (odtud pojem „pajerský“ z německého „Bayern“) a přineslo si s sebou určité zvláštnosti. Vedle kroje, jazyka, nářečí, specifických zvyků a obyčejů to byl i neobyčejný projev lidové zábavy tzv. „skřipácká muzika“. Provozovala se na nástroje podobné houslím, zvané německy „Fideln“ – skřipky, dyndy, skřipce, prkýnka, třísky, husle či fidlovačky.

Pevně dané složení skřipácké kapely se skládalo ze 4 hudebníků – dvoje tzv. malé husle, jedny tzv. velké husle a skřipácká basa. Podomácku vyráběné nástroje z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou a zvláštní konstrukcí strun dávala nástrojům specifický drnčivý až skřípající tón. Velmi důležitá vždy byla správná technika hry na skřipky, které jsou na rozdíl od houslí hrubší a masivnější, a proto vyžadují větší tlak smyčce, což je poměrně fyzicky náročné (podrobný popis techniky hry. V původní podobě se skřipácké kapely vyskytovaly v této oblasti např. ve Velkém Beranově, Kozlově, Stonařově, Jihlavě, Vyskytné, Štokách atd. Nesměly chybět na žádné společenské akci, a to nejen na svatbách a pohřbech, ale i o posvíceních, bálech, masopustech apod. Občas docházeli hudebníci i do sousedních, často smíšených obcí. Skřipácké kapely k tomuto regionu patřily prakticky až do konce 2. světové války, kdy došlo k nucenému odsunu německého obyvatelstva. S ním odešly ve větší míře i dosavadní německé zvyklosti, k nimž patřila také skřipácká muzika.

Nejdéle se skřipácká kapela udržela v Kozlově – Zámkova kapela, a ve Velkém Beranově u Jihlavy –Havrdova kapela, jejíž členové byli také Češi. Mezi ně patřil po válce Miloslav Brtník st. (*1928), pozdější zakladatel a vedoucí folklorního souboru Vysočan. Po zániku autentické skřipácké kapely přenesl Míla Brtník st. tuto muziku do souboru Vysočan, který vznikl v roce 1954 v Jihlavě. Vysočanská kapela hrála na skřipky technikou převzatou od původních nositelů této tradice při svých četných vystoupeních až do konce druhého tisíciletí, kdy se rozpadla. Již v 80. letech si ale členové souboru začali uvědomovat, že skřipácká kapela stárne a je potřeba si vychovat následovníky. V roce1986 vznikl při souboru Vysočan dětský soubor Pramínek, který založil dětskou kapelu. Ta se postupně začala seznamovat se správnou technikou hry na skřipky právě pod odborným dohledem Míly Brtníka st. Od roku 2013 nově obnovená skřipácká kapela působí na veřejnosti, účastní se významných akcí a reprezentuje zdejší region doma i v zahraničí.

Návrhový a evidenční list- Nominační protokol: verze CZ (v českém jazyce)