Z Plzeňska, J. Bradáč, rkp. Plz. p.
úprava M. Šimandl.

Párový figurální tanec, typ 3/4.
Instrumentální zápis sběratel doplnil následujícím popisem tanečního provedení: „Na první a poslední dobu v taktu se vždy poskočí a to 1x na pravé, 1x na levé ( jako „hopla valčík“). První 4 takty tančí pán spolu s tanečnicí, tlesknou, pustí se a tančí 4 takty každý sám; pak zase tlesknou a tančí opět spolu“. S přidáním některých variací pohybů a držení (např. v postavení dvojice proti sobě a v držení pokrčených paží předpažmo), se interpreti přidrželi západočeského zápisu tance, jenž je uveden. Srovnej J. Vycpálek, 1921, var. 3/8, s. 99; odlišné tempo hulána z Klatovska udává Bonuš, 1955, s. 111. Z okolí Plzně pocházela také známá „Rokycanská“, maděra, káča, salát, pasačka aj. základní české tance. Hulán z Plzeňska je jen variantem hulána klatovského s tím rozdílem, že v taktech 9.-12. oba tanečníci, aniž by se pustili, provedou malý poskok k sobě a od sebe, spojené ruce se přitom více skrčí a při poskoku od sebe se dostanou do pozice předpažení asi ve výšce hrudi, dále jako v klatovském variantu způsob II v t. s. 19.

Tančili a hráli členové souboru Jiskra z Plzně: Martin Mencl (1971) a Radka Plzáková (1974), Jan Vohnout (1959) a Milada Vohnoutová (1965), muzika jako v C.1.