Měla sem já holáňa, měla sem ho ráda, dala sem ho do sena, zežrala ho kráva. Trochu sem sa… Měla sem já holáňů, jak na trně květů, dostala sem jednoho, nehodí sa k světu. Trochu sem sa… Měla sem já holáňů, jak na trně trnek, vzala sem si jednoho, měl

Raubčíček skoro stane, bez snídaní do hor tane, /: stúpne si tam pod/za/ bučka a číhá na srnečka. :/ Srneček sa z húšča dere, raubčíček po něm pere, /: a srneček dup, dup, dup, raubčíček puk, puk, puk.:/ Vdávalo sa trdlo, trdlo, bralo sobě motovidlo, /: a struhálko bečalo, že

1. píseň /B.I., č.9/ Dybych já miéľ takovú panenku, ja co by všecky leta, co by všecky leta jako kvítek kvétła a dycky mladú była. Dybych já ti měla všecky leta kvésti, a dycky mładú býti, ty bys mi moséł zas všecky hvězdy sčítat, co ich na nebi svítí. 2.

/: Dyžs’ chtěla husy pást, mělas’ jich dobře pást, :/ /: mělas’ jich nepúščat, ej za zelený háj. :/ /za javorový chrást./ /: Třeba su chudobná, chudobnéj maměnky :/ /: přeca sem nedala ledaskom huběnky. :/ Tančí dvojice před muzikou. Tanečník si zazpívá první sloku písně. Při zpěvu bohatě gestikuluje,

Rostú, rostú, rostú konopě za cestú, a sú pěkně zelené, a sú pěkně zelené. /: Mezi nima rost modrooké děvče, volá vody studené. :/ Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, dívka po pravici chlapce. Drží se za obě ruce vzadu křížem. 1. takt: 1. doba: 1 krok

Špato, špato, nestójíš za to, abych šlapál za tebú blato. Chodila po hájku, trhala fijalku, nech to, nech to, dostaneš za to. Tančí dvojice smíšené čelem proti sobě, chlapec zády do středu. Drží se za obě ruce vpřed křížem, pravice nahoře. 1. – 4. takt: pět řezankových skoků, začíná pravá. Rytmus:

(Šotys) Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v rozptylu po taneční ploše, chlapec zády do středu, dívka čelem proti němu. Drží se za pravé ruce, levé připaženy nebo v bok. 1. takt: 2 lehce houpavé přísunné kroky podle chlapce doleva, chlapec vykročí levou nohou, dívka pravou. 2. takt: oba trojhran

Sólové provedení Hromadné provedení (rekonstrukce Zdenka Jelínková) HANÁCKÁ I. Vizovice Dyž sem šél okolo Vaňharova, díval sem sa, co má milá dělá, a ona sa tam s jiným točí a má uplakané černé oči. Ach, vy čérné oči, co plačete, šak vy přeca moje nebudete, aj, nebudete a nesmíte, věru