Vivace

Prosil forman formanky,
aby dala kořalky,
té dobré, té sladké,
co je žejdlík za zlaté.

Ona praví, že nedá,
že mu dala onehdá,
té dobré, té sladké,
co je žejdlík za zlaté.

Jde o rekonstrukci a určité dotvoření tance podle Sušilovy stručné poznámky: „Wálawá – čapatá (přisedna k zemi). Přisedne, rukú buď sebe, buď jiné bijí, a druhou rukou o zem pochytá.“

Podle této poznámky jde patrně o mužský tanec snad podob­ný líšenským „figurkám“ či „vodzemku“ – „hajduku“. Figura, kterou Sušil naznačuje, se podobá figuře z nivnického zbojnické­ho, jak ji známe z podání tanečníků z Uherskobrodska na video­záznamu slováckých tanců – (2. část VII. dílu této edice, tanec D. 11). Prvek „čapání“ byl zřejmě pro tento tanec typický – podobně jako přičapávání v králenském „cibulování“ (přidřepávání k zemi a vztyk). Název „válavá“ souvisel patrně s tím, že při této figuře padali tanečníci na zem.

Válavá (čapatá) z Maloměřic začínala zpěvem, který taneč­ník doprovázel bohatou gestikulací pažemi, podupy a potlesky. Po předzpěvu písně na začátku se rozvíjí tanec při opakování nápěvu nejprve jednoduššími prvky.

1. takt – a: CH nejprve ve stoji čelem k hudbě střídá potlesky do dlaní ve výši hlavy s potleskem na pravou ohnutou patu.
   b: Celé provedeno při poskocích.

2. takt: Totéž, ale tleská na levou patu.
3. takt: Tleská pravou rukou na pravou holeň (noha ohnuta přednožmo dovnitř).
4. takt: Levou rukou na levou holeň.

V dalších taktech až do konce se otáčí poskoky v podřepu -v každém taktu dva. Při prvním tleskne do dlaní před tělem, při druhém do dlaní za zády.

Pak zpívá druhou sloku. Nyní přehrává hudba nápěv celkem třikrát se stupňujícím se tempem.

1. přehrávka nápěvu:

1. takt – a: CH založí ruce v bok a odrazem snožmo skočí do dřepu.
   b: Výskok na pravé noze, levá se opře patou o zem mírně přednožmo vlevo zevnitř.

2. takt = 1. takt, ale pravou nohou mírně přednožmo vpravo zevnitř.
3. takt= 1. – 2. takt.
4. takt= 1. – 2. takt.
5. takt – al: Odrazem snožmo výskok, nohy pokrčeny přednožmo.
   a2: Potlesk oběma rukama shora na kolena. b: Dopad do podřepu snožmo.

6. takt = 5. takt.
7. takt = 5. takt.
8. takt = 5. takt, ale CH ohne obě nohy zánožmo a tleskne oběma rukama na paty pokrčených nohou.

2. přehrávka nápěvu:

1. takt – a: CH z dřepu přeskok na levou pokrčenou nohu, levá ruka se opře vzadu o zem. Pravá noha vymrští v koleně vpřed do přednožení povýš a pravá ruka z předpažení zevnitř úder dlaní na prsa.
   b: CH přeskok na pravou nohu, levá vymrští vpřed. Pravá ruka vyšvihne vpravo zevnitř.Opor levé ruky zůstává. Levá noha a levá ruka totéž, co v první době pravá.
2. , 3., 4. takt = 1. takt.

5. – 8. takt: Totéž, ale naopak – pravá ruka se opírá o zem, levá ruka tleská na prsa a vzpažuje zevnitř. Na a) každého taktu vymršťuje opět pravá noha vpřed a na b) při přeskoku na pravou nohu levá noha vpřed.

Poznámka: Výměna opěrné ruky se provádí v druhé době 4. taktu současně s vymrštěním levé nohy vpřed, aby mohl tanečník správně zkoordinovat pohyby na začátek další části.

3. přehrávka nápěvu:

1. – 4. takt: CH oporem oběma rukama vzadu, pánev nadzvednuta nad zem, tělo v pánvi prolomeno dolů, přeskakuje střídavě na levou (na a) a pravou (na b) nohu. Druhá noha při tomto přeskoku vždy vymrští v koleně přednožmo povýš (celá noha napjata, chodidlo polonapjato).

5. – 8. takt: CH v podporu ležmo obličejem k zemi se odráží současně dlaněmi rukou a chodidly obou napjatých nohou – 2 v taktu – a otáčí se kolem osy kroužku, která je před jeho obličejem, doprava. Do této pozice se dostane na začátku 5. taktu odrazem pravé ruky a přetočením kolem levé ruky doleva obličejem k zemi.

Tančí Stanislav Kříž (1949) z Brna, Hraje muzika souboru Májek jako v A. 1.