Lassunk
Friska
Čardáš neb „cigánskou“ (protože byl patrně převzat od cikánů) tančil na začátku 20. století bývalý líšeňský pastýř Bartoloměj Smílek. Podle něho se objevovaly v tanci tyto figury:
- Přísunné kroky stranou (v každém taktu 2/4 jeden přísunný krok. na a) úkrok stranou, napnutá kolena, na b) přísun druhé nohy, kolena povolí). Tančí dvojice smíšené v postavení čelem proti sobě, CH drží D oběma rukama v pase, D mu položí ruce ze stran na ramena.
- Zátočky v postavení pravými a levými boky u sebe – držení v objetí, obyčejnými kroky – 2 v taktu, vykročí vnitřní noha, kolena napjata.
- Přísunné kroky stranou. Dvojice se pustí a tančí (ruce v bok) dva přísunné kroky vpravo stranou (v každém taktu 1 přísunný krok, ukončený hmitem podřepmo a 2 kroky přísunné opačným směrem).
- Natáčení těla s úkroky stranou, držení jako v a) (jedno-kročkové natáčení dvojice na místě). V každém taktu 1 krok přísunný s natočením doprava – vykročí pravá noha. V dalším taktu doleva a vykročí levá noha.
- Poskoky dvojice v postavení a držení jako v a). Střídavě v lichých taktech a) na levé noze, pravá vyšvihne šikmo přednožmo zevnitř dolů a na b) poskok na levé noze, pravá ohne přípat-mo (vysoko zánožmo, až se téměř dotkne patou hýždí). V sudých taktech totéž na opačné noze.
V bodech a) až e) jde o obyčejné taneční figury, které se tančily obvykle v tomto pořadí. Podle informátora – sběratele Františka Svobody – bylo ještě mnoho figur (např. mužských „figurek“ – cifer podobně jako v líšeňském hajduku – A. 10 – a otáčení samotné dívky atp.), které znali jen někteří tanečníci. Název čardáš je maďarského původu a druhý název, jak bylo již podotknuto, vznikl pravděpodobně proto, že tanec byl převzat od cikánů. Uvedená skladba využívá původních Svobodou popsaných figur a obohacuje je o zmíněné již figury hajdukové a otáčení děvčat na místě nebo před tanečníkem. Krok otáčení není popsán, a proto jej choreografka zrekonstruovala podle vlastní fantazie, stejně jako doplnění skladby o některé další figury – výměna tanečnic, průplety atp.
Tančí a hrají členové souboru Brněnští gajdoši z Brna Jiří Kulajta (1947) a Hana Fučíková (1965), Vojtěch Nečas (1975) a Lea Kratochvílová (1973), Bruno Obst (1967) a Barbora Kozáková (1977), Ladislav Urbančík (1947) a Lenka Pospíšilová (1968), muzika ve složení Vladimír Meloun (1926) prim, Oldřich Kilián (1932), Otakar Kůrka (1931) a Ewald Vallaz-za (1942) housle-terc, Pavel Šnajdr (1975) housle-obligát, Milan Holzapfel (1932) viola-kontr, Zora Mezníková (1946) příčná flétna, Otakar Pokorný (1926) zobcová flétna a Martin Schimmer (1975) kontrabas.