Allegretto
Tančí CH a D ve dvou řadách čelem proti sobě, vzdálených od sebe asi 6 kroků. Počet D a CH je stejný. D mají připaženo, CH ruce v bok.
1. – 4. takt: D postupují proti CH osmi drobnými vypérovanými krůčky, našlapovanými přes přední část chodidla. Vykročí pravá noha. CH stojí na místě nebo se mírně pohupují na obou chodidlech v rytmu dívčích kroků (v taktu 2 pohupy).
5. – 6. takt: CH se se svým protějším D zavěsí za pravé lokty a zatočí se čtyřmi drobnými krůčky, našlapovanými rovněž přes přední část chodidla, o půl kola vpravo kolem (vymění si místa). Vykročí pravá noha.
7. – 8. takt: Zátočka čtyřmi krůčky za levé lokty, vykročí opět pravá noha. D se vracejí na svá místa.
9. – 12. takt: D se vracejí stejnými krůčky nazad na svá místa. Vykročí pravá noha. CH stojí nebo pohupy na místě.
Celé se opakuje ještě dvakrát.
V dalších třech opakováních nápěvu pak totéž, ale nyní postupují k D CH. Tančí se pouze s tím rozdílem, že CH vždy na konci kroků jednak k D. jednak vzad na své místo, se při posledním kroku současně pokloní hlavou.
Podobně se tančí tanec pod názvem „Spadly klíčky“ v Rajhradu a Koryčanech (pouze dívky). Na Tovačovsku pak tančí tanec dospělá mládež pod názvem „Dudy“. Podle Sušilova záznamu z konce 20. let minulého století vypadá tanec takto: „Podle placu 4 či 5 děvčat proti stojícím chasníkům přidrobovali, a přijdouce k nim se s nimi otočivše opět zpátky předrobsovaly; to třikráte udělavše, potom zůstaly státi, a chasníci nyní tolikéž proti nim to činili.“
Tančí a hrají členové souboru Brněnští gajdoši z Brna jako v A. 7, jen O. Pokorný hraje gajdy a zpívá Renata Slepičková (1953).