Svině běží uličkou a švec za ní s ratvičkou,
svině křičí ny-ny-ny, netrhej mi štětiny.
Rozmarné říkadlo při otloukaní píšťalek „Svině běží uličkou“ se stalo též oblíbeným doprovodem k ševcovskému tanci, který byl tancem do kola nebo tancem řadovým. Vyznačoval se charakteristickými sunnými šotyšovými kroky v taktech 1. – 4. se střídáním kroků vpravo a vlevo. V posledním taktu tanečníci učinili přídup.
Varianta provedení:
3.-4. takt: Dvojice stojící naproti sobě v řadě si vymění místa dvěma kroky v závěsu za lokty.
5.-6. takt: Opět návrat na původní místo. Totéž sólový pár, který na opakování melodie imituje drobnými pohyby rukou šití.
Další sloku k doprovodné písni: „Já štětiny musím mít, abych mohl boty šít“, uvádí též archivní zápis ze Sedlčanska.
Zápis textu bez melodie K. J. Erbena. 3 vyd. c. sb.. s. 63.
Choreografie: A. Skálová
Taneční nácvik: V. Fenclová
Hudební zpracování: M. Rychta
Popis: H. L.
Tančí, hrají a zpívají členové souboru Gaudeamus z Prahy: Viktor Bezdíček (1971) a Lucie Riedlbauchová (1976), Vladislav Kostrunek (1959) a Iva Ševčíková (1970), Miroslav Popelík (1965) a Zuzana Lacinová (1970), Tomáš Růžek (1976) a Lucie Kutílková (1973), muzika a zpěvačky jako v B. 1.