Čím dál, čím dál, koupíme si cimbál,
čím dál, čím dál, koupíme si bas.
/: Nastanou-li lepší časy, koupíme si husle zasi,
čím dál, čím dál, koupime si bas. :/

Při ostatkové zábavě se tančívala v Rouchovanech dívčí volenka, kterou začínali CHCH předzpěvem taneční písně v půlkruhu před muzikou. Děvčata se postaví kus za nimi, rovněž do půlkruhu, a sledují j e při zpěvu a každá si vybírá „toho svého“. Tanečníci při zpěvu v mírném stoji rozkročném přenášejí váhu těla střídavě na levou a pravou nohu s potlesky do dlaní:
1. takt a: CH přenesou váhu těla na levou nohu s malým zapérováním v koleně, druhá noha zůstává na místě, současně si tlesknou po levé straně hlavy do dlaní (pravá dlaň do levé).
b: Ruce výdrž, pravá noha odlehčena patou od země se vytočí mírně patou doleva k chodidlu levé nohy.
2. takt = 1. takt. ale na opačnou nohu a opačnou stranu, potlesk u pravé strany hlavy (levou dlaní do pravé).
Poznámka: ruce při potlesku se přenášejí na druhou stranu ve výši obličeje.

Dívky na svých místech ruce v bok, přenášejí také mírně váhu těla shodně s chlapci. Ke konci písně mohou chlapci zatleskat anebo pokračují v potlescích jako v prvním a druhém taktu až do konce písně. Ke konci písně přiběhnou za nimi děvčata a každá se postaví za zvoleného partnera tak, aby na ni neviděl. Buď ho uchopí zezadu na bocích anebo mu položí ruce na ramena.
Hudba přehrává předzpívaný nápěv k tanci poprvé. Chlapci pokračují v pohybech jako při zpěvu i s potlesky a snaží se při tom podívat se přes rameno, která dívka si j e vybrala k tanci. Dívky se žertovně skrývají tak, že uhýbají do stran přenášením váhy těla, s krouživým pohybem v kyčlích. Ty, které drží chlapce v pase, při uhýbavých pohybech do stran mírně podřepují.
Hudba opakuje nápěv k tanci podruhé. Nyní začínají postupně jednotlivé páry tančit valčík. První C H položením své levé ruky na pravou ruku D položenou na jeho pravém rameni j i uchopí za ruku a předvede j i před sebe. otočí se čelem k ní a uchopí se k tanci. C H obejme D pravou rukou kolem těla. D mu položí levici na jeho pravé rámě. C H levicí uchopí pravou ruku D a takto spojené ruce si založí k levému boku (jeho levá ruka j e ostře ohnuta v lokti). V tomto postoji začíná první tanečník tančit valčík vpřed po kruhu, za n ím asi po dvou taktech začíná tančit druhý tanečník, pak podobně třetí a postupně všichni ostatní. Každý nejprve předvede D před sebe jako první CH. Tímto valčíkem zatočí všichni do kruhu.

Natřásavá polka „drndavá“ z Rouchovan

Na valčík navazuje ihned „drndavá“. Dvojice se uchopí k tanci obvyklým způsobem ( CH zády do středu).
Drndavá se tančí tak, že při prvních dvou krocích v první době taktu se dvojice mírně natřásají. Ve druhé době se nadnesou až mírně nadskočí na výkročné noze. V sudých taktech totéž opačnou nohou.
Poznámka: Často se zpívala před drndavou píseň Já mám děvče od Náměště nebo hudebníci zahráli instrumentální třasákový nápěv.

Drndavá byla oblíbeným tancem. Tančívala j i někdy i samotná děvčata a to nejen ve dvojicích (držela se obvykle v objetí). Někdy se tančívala drndavá dokonce ve trojici, tři D nebo jeden CH a dvě D utvořili těsný kroužek čelem do středu a uchopili se navzájem vzadu křížem. V tomto postoji se otáčeli prudce dokola a to tak, že vykračovali všichni pravou nohou, kterou nakročili téměř na místě před špici levé nohy nebo nepatrně zkřižmo (liché takty). V sudých taktech vykročila levá noha vlevo stranou.
Drndavá ve trojici vypadala velmi pěkně, zvláště tančila-li samotná děvčata. Kroužek se točil jako vřeteno kolem společné osy doleva a současně postupoval mírně vpřed po kruhu.
Poznámka: Drndavá při ostatkové volence končila tak, že tančící se rozdělili na dvě poloviny: jedna polovina zůstala na jednom konci sálu, druhá proti nim na opačném konci. Z tohoto postavení se pak vyvinul třetí tanec volenky – mazurka.

Mazurka z Rouchovan

Šla děvečka se džbánem pro voděnku pod kámen,
přišel jeden pán, rozbil jí ten džbán.

Tančí dvojice smíšené ve dvou řadách proti sobě, vzdálených asi šest až osm kroků od sebe. Dvojice jsou natočeny čelem do středu taneční místnosti, D po pravici CH. Držení jako ke kolovému tanci – polootevřené (obličeje odvrácené od sebe).
Tanečníci předzpívají první sloku taneční písně ve stoji na svých místech. Hudba opakuje nápěv k tanci poprvé.
1 . – 6 . takt: Po předzpěvu taneční písně dvojice postupují naprotější stranu šesti kroky mazurky vydupávané.
V každém taktu na a) vydupnou vpřed plochou celého chodidla vnější nohou ( CH levou, D pravou). Noha výkročná povolí v koleně (je to vlastně výpad vnější nohou vpřed). Druhá (vnitřní) noha se mírným švihem vzad odlepí od země.
Na b) přeskok na vnitřní nohu – vnitřní noha CH i D doskočí celým chodidlem na místo, kde stála v první době noha vnější, která se při přeskoku vnitřní nohy odmrští vpřed do přednožení dolů.
Na c) poskok na vnitřní noze na místě; vnější noha se přitáhne špicí k holeni nohy vnitřní. Takto se tančí po celou dobu. Dvojice z jednotlivých řad se přitom přibližují k sobě a průstupem s výhybem doprava pokračují v mazurkových poskocích na protější místo. Řady si vymění místa.
7. – 8. takt: Na protějších místech šesti krůčky (vykročí vnější noha) se otočí všechny dvojice na místě o 180° doleva.

Při dalším opakování nápěvu se podobně vracejí na svá místa. Takto tančí tak dlouho, až hudba ukončí tanec. Obvykle tak učiní, když jsou opět všichni na svých stranách. Výskáním se ukončí ostatková volenka děvčat.

Podle Vratislava Bělíka se podobně tančilo v blízkých Dolních Dubňanech, kde si „zpívají chasníci před muzikanty ostatkovou píseň Čím dál, čím dál, koupíme si cimbál, přičemž si děvčata pro ně chodí na volenku na tři kolečka.

Tančí a hrají členové souboru Třebíčan z Třebíče Arnošt Fabík /1962/ a Ladislava Ondráková /1957/, Miloš Mládek /1947/ a Jana Mládková /1945/, Petr Mládek /1971/ a Jana Malenová /1962/, Milan Noha /1941/ a Jaroslava Nohová /1943/, Jaroslav Novotný /1950/ a Jaromíra Oravcová /1959/, Lubomír Strnad /1937/ a Jana Strnadová /1940/, muzika ve složení Jan Havran /1917/ prim. Radovan Vejvoda /1973/ housle-terc, Evžen Biskup /1964/, Radka Brátková /1970/ a Iveta Molnárová /1972/ housle-kontry, Rostislav Štveráček /1974/ klarinet a Leopold Hrdý /1969/ kontrabas.