Allegretto
/: Nepolezem z vozu, z vozejčku, pokud nám nedáte stoličku. :/
My se máme, my se máme, my se na to podíváme,
/: naše je to lepší, než vaše, naše se to kaše na vaše. :/
Nepolezem z vozu, z vozu k vám,
pokud nám nedáte píva džbán, píva džbán.
My se máme, my se máme, my se na to podíváme,
/: naše je to lepší, než vaše, naše se to kaše na vaše. :/
Řekni, Tondo, řekni Mance,
ať zadělá na lívance,
řekni, Tondo, řekni jí,
ať je taky vosolí.
Náš táta si mámu chválí,
že mu málo dříví spálí,
při malinkým polínku,
vohřeje mu polívku.
Buď jen, Manko, buď veselá,
máme doma fůru sena,
máme doma brambory,
zahraju ti na dudy.
Okolo Rynárce stromy sou,
atráda, stromy sou, atráda, stromy sou,
jaképak ovoce ponesou,
atráda, ponesou, atráda, ponesou.
Ponesou ovoce slaďounký,
atráda, slaďounký, atráda, slaďounký,
že sou rynárečtí hezounký,
atráda, hezounký, atráda, hezounký.
*) bez zpěvu se takt s pomlkou vynechává
Úvodní píseň družby a svatebního průvodu s improvizovanými tanci zachycuje moment jejich příchodu k nevěstinu domu: obvyklá tu byla licitace se žádostí vstupu do domu:
„Nepolezeni z vozu, z vozejčku, pokud nám nedáte stoličku …“
Písničky jako „Řekni, Tondo, řekni Mance, ať zadělá na lívance …“ sváděly k drobným tanečním projevům – polkou po prostoru – a při nich se dalo i pochodovat nebo tančit. Ženy a dívky hrály na svatbě všude důležitou úlohu. Privilegovaný projev patřil zejména družičkám, které zahajovaly svatební kola: pravidelně se vždy střídaly jednotlivé sloky kolečkových písní a tanec. Na snímku:
a/ D tančí nejdříve v zavřeném velkém kole, drží se za ruce ve volném odstupu, přísunnými kolečkovými kroky, směrem doleva,
b/ Na další sloky postupně: hadem spojeným v řetězu vlnícím se libovolným směrem.
c/ Na píseň „Okolo Rynárce stromy jsou …“ se had rozvine na kolečko dívčích párů, které se při další sloce spojí do zavřeného kola v držení: pr. ruka vrchem nad rukou sousedky zprava, levou rukou pod pr. r. sousedky zleva. Tančí se charakteristickým kolečkovým krokem: pr. noha lehce překříží 1. nohu, blízko její špičky, z níž se pak odráží k dalšímu kroku.
d/ Znovu se kolo rozděluje na páry držící se pr. rukama kolem pasu. v druhých rukou drží D šáteček a vesele jimi mávají nebo tančí 2/4 rytmizované kolečko spolu nebo opět v kruhu. Postupně se dále tančí bez zpěvního úvodu.
Tančí a hrají členové souboru Stražišťan z Pacova v první části Jan Máca (1969) a Jana Štamberková (1978), Václav Pavlík(1961) a Marie Pavlíková (1962), Ludvík Toman (1949) a Petra Tomanová (1977), Bohumil Získal (1957) a Dana Maděrová (1964), sólo zpívá Jaroslav Hejda (1932), dále zpívají Eliška Dolejšová (1949), Helena Hrubešová (1948), Stanislava Mašátková (1976), Lukáš Sláma (1983), Alena Tenklová (1955) a Anna Ziková (1955), muzika ve složení Ludmila Císařová (1980) prim, František Zajíc (1937) dudy a vedoucí muziky a souboru, Aleš Tenkl (1979) dudy, Oldřich Kudrna (1982) a Jan Sviták (1981) klarinety a Vladimír Mourek (1969) kontrabas; ve druhé části tančí Eliška Dolejšová (1949), Helena Hrubešová (1948), Dana Maděrová (1964), Stanislava Mašátková (1976), Marie Pavlíková (1962) , Jana Štamberková (1978), Alena Tenklová (1955), Petra Tomanová (1977) a Anna Ziková (1955), muzika jako v první části, ale místo O. Kudrny hraje na klarinet Jaromír Sviták (1980), sólo na dudy F. Zajíc.