Allegretto

Já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu,
kdyby na mě hajný přišel, on by mně vzal sekeru.

Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar,
kdyby na mě hajný přišel, von by mně to všecko vzal.

Dvojtanec:
1. část: „Hrajte mně mazuru …“, 3/4
a) Úvodní kroky chlapců: 2 rozkročné (řezankové) natřásané poskoky vpřed pr.. 1. vzad s výměnou nohou na místě.
b) 1 krok v rozkročení rovnoběžně na místě se dvěma údery pat o sebe a s rychlým obratem kol vlastní osy.
c) 2 Ch si podají pr. ruce, v postavení proti sobě: 2 kroky vpřed a 2 skoky v mužském páru s otáčením po kole směrem vpravo a vlevo.
d) Tanec v párech s D v zavřeném držení po kole:
T. 1. – 4.: 4 mazurkové kroky po kole, první výkrok je výrazně delší, 2. část valčíkového přeměnného krokuje hodně drobná.
5. – 8. = 1. – 4.
9. – 16. = 1. – 8.
Pozn. J. Vycpálek. ČT. s. 38. shodně.

2. část: „Já do lesa nepojedu…“, 2/4
T. 1. – 2.: Ch a D tančí bez držení v postavení vedle sebe, po směru kruhu, oba ruce v bok: 2 potřásané – až poskočné kroky vpřed po kole.
3. – 4.: 2 poskoky rozkročmo na místě se srážením pat a s dopadem na obě nohy, v postavení proti sobě.
5. – 8. = 1. – 4.
8. – 10. = 7. – 8. v párovém držení.
9. – 12. = 5. – 8.
Prodloužení ad libitum. např.:
V párovém držení:
2 obkročákové kroky po kole
1 obkročák (2 kroky) vpravo po směru kruhu,
1 obkročák (2 kroky) vlevo po směru kruhu,
4 obkročáky po kole.

Var b) s. 125:
T. 1.: Krok trojdupý,
CH 1.,       D. pr. nohou, ┐
1., 1.          pr., pr.             1 otočení
p.               1.                     ┘
p., p.          1., 1.
3. – 4.: Dvěma obyčejnými polkovými kroky, ale dupavými 1.
otočení. 5. – 8. = 1. – 4. 9. – 10., 11. – 12. = 3. – 4. 13. – 16. = 1. – 4.
Var c) z Voděrad. s. 126:
T. 1.: Ch dupne 2x 1., D pr. nohou do kolečka.
2. : Polkový krok Ch pr., 1., pr., D 1., pr., 1.
3.  = 1. opačnýma nohama.
4. = 2.
5.  – 8. = 1. – 4.
Pozn. „Ženská se točila, von při ní vytlapoval“.
Scénické zpracování je autorským dílem Evy Rejškové a v hudebním pojetí skladbou M. Rychty; nemělo by být soubory imitováno pokud jde o dramaturgii i užití stylizovaných kroků. Uvádíme je proto pouze jako ukázku, v níž se spojily dva historické směry uplatnění folklórní motiviky, podobně, jak tomu bylo i s básnickým a hudebním dílem v obrozenské době. Děkujeme za pochopení.
Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), Jakub Novák (1970) a Pavlína Čermáková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F. 1, ale L. Houdková hraje příčnou flétnu.