Allegretto

Rejdovák a rejdovačka jsou jedněmi z nejstarších dvojtanců. Nejužívanějším hudebním doprovodem rejdováka je píseň „Letěla husička, letěla z vysoka …“ a pro rejdovačku „Lepší je ta rejdovačka, nežli je ten rejdovák …“ nebo „Učte se děvčátka, učte se rejdovat“.
V lidové tradici se vyskytuje i záměna obou názvů tanců.

A. Rejdovák: 3/4
Ch a D v postavení proti sobě po kole se drží za pravé ruce.
T. 1. – 8.: a) Pohybem rukou půlobloukem a valčíkovým krokem hodně vychýleným střídavě podle CH doleva a D doprava se „rejduje“ – půloblouk provádějí nejen nohy, ale i boky; D tančí pozadu a oba tanečníci se po každém „zarejdování“ vracejí zase na výchozí místo. Tento krok se na snímku pravidelně střídá s drobnějším krokem. Celkem se rejduje doprava a doleva 4x.
b) V další pasáži Ch drží děvče na pase a D chlapce drží 1. rukou na rameni, druhé ruce v bok; střídá se rejdování a podtáčení D pod Ch pr. rukou.
c) Po posledním podtočení děvčete D postoupí dvěma valčíkovými kroky vpřed (t. j. proti směru r. h.) po vnitřním kruhu k dalšímu tanečníku, s nímž se vrátí na kruh, a tak dále k ostatním Ch. až se vrátí opět ke svému Ch.
d) Dvojice se vezme za obě ruce a tančí rejdování doprava a doleva jako v a).
Ihned navazuje
B. Rejdovačka: 2/4
a) Ch a D se pustí z předešlého držení a tančí dále sami po kruhu dvěma rychlými polkovými kroky s rejdováním doprava a doleva, s rukama opřenýma v bocích;
b) D obejde Ch nízkým poskočným krokem středem, v 1. ruce mává šátečkem a točí se „dokola“ na místě. Ch obcházejí D poskočnými kroky s tleskáním nebo s individuálními pohyby paží.
c) Dvojice v zavřeném držení tančí rejdovačku střídavě vpravo a vlevo 4 kroky a 4 cvalovými kroky doprava po kole.
d) 4 kroky rejdování střídavě doprava a doleva po kole a 4 kroky otáčení obkročákovými kroky po kole.
Tyto kombinace mohou být různě komponovány v rámci třídobých a dvoudobých forem tanců.

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční zpracování: J. Rychtová
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Jakub Novák (1970) a Daniela Rybová (1980), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F. 1.