Allegretto
Pernikář má boudu, boudu,
pernikářka krámek,
poďte hoši kupovati
holkám marcipánek.
Kup si holka roztomilá,
tureckýho medu,
nebo tě dnes při muzice
ani neprovedu.
Kup mně hochu furiantskej,
kousek marcipánu,
nebo si vem do kolečka
zrovna jinou pannu.
Kromě v okolí Vrchlabí byl tanec rozšířen též na Benecku a Jilemnicku. Byl zván také „křižák“. Je tancem zábavného rázu a typu společenských čtverylek, oblíbených zejména v polovině 19. století. Svoji popularitu si zachoval podnes.
Sběratelka Amálie Kutinová jej zapsala v Hrabačově od kříženeckých muzikantů a P. Krejčí pod Žalým. Tančil se ještě v 19. století hlavně na jarmarcích a v pleném na zábavách; pražská kronika jej jmenuje jako tanec před Prašnou branou, jejíž prostor byl znám rozmařilými radovánkami. Při „boudě“ bylo třeba tanec řídit a proto doprostřed kolony se postavil tzv. „rekomandér“, „pán“ i jinak zvaný organizátor. Dvojnásobné čtverylkové obsazení dobře vystihuje uspokojení účasti na tanci ve více párech v širším prostoru. Mnohokrát opakované motivy si tančící zpestřovali zpěvem rozmarných textů, bez kterých tanec nemá ani správnou náladu. Kromě výše uvedených např.:
A vy panny malovaný, pojďte na pentličky,
pro fěrtoušek, šněrovačku, pro nový střevíčky!
Hoch si dupne, tleská, vejská, roztočí svou pannu,
že je pěkná malovaná, jako z marcipánu!
Dlouhou monotónnost si také muzikanti zpestřovali tím, že v 2. – 5. slokách v dohrávkách střídali tóniny.
Hudební úprava: hudba souboru Český ráj
Nácvik: J. Zacharová a Z. Svobodová
Popis: H. Laudová s využitím sbírky P. Krejčího
Tančí a hrají členové souboru Český ráj z Jičína Petr Hrubý (1963) a Lada Navrátilová (1971), David Jung (1975) a Petra Majorová (1972), Josef Kubíček (1966) a Jana Zacharová st. (1952), Václav Mládek (1971) a Šárka Crhová (1970), Miroslav Polák (1962) a Petra Sýkorová (1965), Martin Šatný (1976) a Pavlína Kodešová (1971), Josef Včelák (1971) a Bronislava Plodková (1974), Jaroslav Zachara (1949) a Zdenka Svobodová (1957), tanec řídí Michal Kodeš (1970), muzika jako v A. 1.