Allegretto

/: Na cuker, na kafe, :/
na prahu stála, na cuker, na kafe,
hezká se zdála, na cuker, na kafe,
dal sem jí hubičku, na cuker, na kafe,
ona se smála, sem i sem.
Lalala, lalala….

/: Na cuker, na kafe, :/
skočila z prahu, na cuker, na kafe,
řekla mně zprávu, na cuker, na kafe,
můj zlatej Honzíčku, na cuker, na kafe,
berou na vojnu, sem i sem.

/: Na cuker, na kafe, :/
na vojnu pudu, na cuker, na kafe,
bojovat budu, na cuker, na kafe,
a co vybojuju, na cuker, na kafe,
tobě daruju, sem i sem.

Základní taneční motivy se udržely v paměti starších generací ve vrchlabském okolí. Do celé suity je upravil soubor Krkonošský horal:
Předtanec 1 páru: je totožný s první fází tance skupiny. Na úvodní zpěv „Na cuker. na kafe …“ se dvojice připraví k tanci: Ch vyjdou 3 valčíkovými kroky: při třetím se otočí hbitě na místě kolem své osy. přičemž své těžiště sníží mírným poklesem v kolenou. D skupina přijde k CH a každá dívka se postaví proti svému tanečníku; podají si obě ruce, paže volně napřaženy vpřed. D začínají tančit pozadu po kole.

1. část:
T. 1. – 4.: Ch i D naskočí ze stoje spatného, Ch na levou, D na pravou nohu vpřed po kole. druhou nohu přednoží napřaženu vpřed v přirozené výši, přešlap Ch pr., 1. n., D 1. pr. a totéž oba opačnýma nohama. Za zpěvu „Na prahu stála, na cuker, na kafe …“:
5. – 6.: Ch a D. držící se za obě ruce. nyní paže rozpaží – natažené do stran, dvojice tančí 2ma valčíkovými kroky, CH pr. nohou vychází doprava, D 1. doleva a totéž obrácenýma nohama.
7. – 8.: Ch pustí 1. ruku D a podtočí ji pod svou 1. rukou jen o 1/4 kroužku – oba tančí valčíkovým krokem, Ch vpřed, D vzad, a opět se ruce spojí a tančí totéž druhým směrem s vykročením opačnýma nohama.
9. – 10. = 5. -6.
11. – 12. =7. – 8.
13. – 16. = 5. – 8.
17.: Výdrž na hudební doprovod: obě paže zůstanou rozpaženy, výpon ve stoji spatném, bez spuštění pat k zemi – spustí se až na začátku dalšího kroku.
Ref: „la, la, la…“
19. – 20.: 3 valčíkové kroky po kruhu vykračované do stran, Ch. 1. nohou křížem přes pr. doprava, D pr. nohou křížem přes 1. doleva, opět Ch pr., D 1.
21. : Ch pustí 1., ruku D a to se podtočí pod 1. rukou Ch kolem dokola. Ch popojde 1. valčíkovým krokem vpřed.
22. – 24.: 1 valčíkový krok dvojice směrem ze středu kruhu, 1 valčíkový krok dvojice směrem do středu kruhu, ruce spojeny, Ch 1 valčík vpřed, D podtočení pod rukou Ch.

2. část:
T. 1. – 4. = 1. – 4. 1. části
5. – 8.: Dvojice spojí své paže, CH 1., D pr. rukou pozdvižením nad hlavou, druhou rukou se navzájem uchopí na boku v pase: D se podtáčí o půl kolečka zády k CH a zpět k CH, který tančí s D po kruhu 1 valčíkovým krokem.
9. – 14. = 1. – 8. z prvé části tance s tím rozdílem, že v poskočném kroku se namísto přešlapu 2x potřese (poskočí) na výkročné noze a volná noha se hodně napřáhne povýš – krok je velmi svérázný.

3. část – tkalcování:
1. – 4.: Dvojice se postaví do dvou řad proti sobě. 1 poskočný krok na pr. noze. levé koleno se zdvihne povýš, přešlápnutí 1., p., 1., takto tančí 3 kroky na místě.
5.: Dále podle volné vůle: dvojice se rozcházejí na kruh. D se točí šlapanými kroky na místě 2ma pomalejšími a 4 rychlými řezankovými kroky, nebo tančí kolečkovým krokem v třídobém rytmu a s obloučkovým krokem volné nohy k stojné. Je pravděpodobné, že se již napodobivé pracovní pohyby časem vytratily, ač byly pro tento tanec charakteristické. Zato zůstalo typické podkrkonošské obsazení hudebního doprovodu, na které chudobný kraj byl často odkázán. Ke staršímu stylu tance patří také to, že se poměrně málo užívá zavřeného držení páru.

Hudební zpracování: L. Zemanová
Taneční úprava a nácvik: S. Lelek
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové souboru Krkonošský horal z Vrchlabí sólo Jaroslav Žádný (1970) a Eva Zelinková (1974), dále Radek Čeřovský (1970) a Marcela Hanušová (1972), Josef Janouch (1955) a Pavlína Zdeňková (1952), Miloslav Janus (1960) a Gizela Honcová (1976), muzika ve složení Stanislav Lelek (1950) dirigent a vedoucí souboru, Dagmar Hamáčková (1978) příčná flétna, Miloslav Kunert (1948) klarinet, Miroslav Drábek (1936) a Ludmila Zemanová (1948) -vedoucí muziky, akordeony, Jaroslav Šabata (1973) kontrabas a Josef Erlebach (1926) vozembouch, zpívají Milada Erlebachová (1926), Anna Hanušová (1940), Jarmila Janusová (1934), Lenka Kocourková (1957), Miloslava Kracíková (1952), Jiřina Kynčlová (1949), Hana Škodová (1950) a Jiřina Zemánkova (1953).