E. 10 DOUDLEBSKÉ KOLEČKO 2/4 („kolečko smrti“)
Předzpěv a doprovod muziky s dudákem. /: Zelený jaloveček, zelený jalovec, :/ kolikrát som s pannou býval, kolkrát ji pomjiloval, /: ještě som mládeneček, ještě som mládenec.:/ /: Maličký Záblatíčko, maličký Záblátí,:/ nechtěli mi dceru dáti, musel som ji mjilovati, /: sedum let za dvířkama, vůsmý rok za vraty!: /
E. 11 DOUDLEBSKÉ PÁROVÉ KOLEČKO 3/8
Allegro maestoso – důstojně q = 112 – 116 Ouha, strouha, cestička k mej milej (do mlejna), ouha, strouha, cesta dlouhá. Cesta zlá, zas dobrá, kam jsi mě zavedla, ouha, strouha, cesta dlouhá. Eště mám doma pár volů švajcarů, eště mám doma mladou ženu. Pár volů švajcarů, sedumnáct grejcarů, eště mám
E. 12 DOUDLEBSKÉ PÁROVÉ KOLEČKO: KOLEČKO SMRTI 3/8 ( = var. č. 10 – párový)
Píseň jako v E.11. Typ tance: párové – trojicové prudké dvojhupé kolečko. Postavení a držení – viz u E. 10. Tanec: T. 1. – 4. čtyři dvojhupé kolečkové kroky, 5. – 6. dva dvojhupé kroky s možností furiant, rytmu, 7. – 8. dva dvojhupé kroky, 9. – 10. tři poskoky
E. 13 DOUDLEBSKÁ KOLEDA S MEČOVÝM TANCEM Z KAPLICKA A TRHOVOSVINENSKA
„Mečová koleda“ – vlastně tanec se šavlemi, byla obřadním masopustním tancem, který byl pěstován jihočeskými německými osadníky zejména na Kaplicku a v etnicky smíšených vesnicích na Trhovosvinensku. Záhy se však rozšířil do celé oblasti Doudlebska, kde se stal také součástí tzv. „doudlebské koledy“, která spočívala v obcházení skupiny koledníků provázených
F. 1 Sedlák z Prahy jede (k tanci dokolečka)
F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.
F. 2 Pěkně se zelená (k tanci dokolečka)
F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.
F. 3 Ty krňanský vovce (z Krnína u Zlaté Koruny)
F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.
F. 4 DOUDLEBSKÁ KOLEČKA ZE ZLATOKORUNSKA
Tato souborová suita párových tanců „do kolečka“ a smíšených „kol“ má charakter doudlebských „koleček“, která svým výskytem zaujala široký prostor v dolní části Budějovického kraje. Užité pořadí tanců a jejich návaznost odpovídá skutečným tradičním zvyklostem a dobře vyjadřují požitek současných tanečníků i dosavadní oblibu tohoto druhu tanců. Důsledně je
F. 5 VOLNÁ KOMPOZICE FIGUR ŠUMAVSKÝCH KOLOVÝCH TANCŮ Z NĚMECKO-ČESKÝCH ZÁBAV.
Doprovod: lidová muzika s dudami Lendler Pásmo tanců je zpracováno na základě motivů lendleru, štajryše, valčíku a polky. Přesto, že tyto tance byly tančeny také jako jednotlivé „kousky“, vcelku jejich návazné pořadí vystihuje náladu lidových tanečních zábav v příhraničním smíšeném česko-německém osídlení dolní části Pošumaví. Ukázky partu k lendleru a
F. 6 BIBERHENNL – SLEPICE (SLEPIČKA) Z POŠUMAVÍ
Doprovod: instrumentální. Sv. Katherina (Nýrsko) – J. Blau, ZFÖV, VIII, 1902, s. 170. Předehra, mezihra, dohra Typ tance: figurální párový s napodobivými prvky ve 3/4 taktu a v pomalém tempu. Postavení: CH a D čelem proti sobě, CH zády do kruhu. Držení: CH drží D pr. rukou na
Recent Comments