F. 2 Pěkně se zelená (k tanci dokolečka)
F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.
F. 3 Ty krňanský vovce (z Krnína u Zlaté Koruny)
F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.
F. 4 DOUDLEBSKÁ KOLEČKA ZE ZLATOKORUNSKA
Tato souborová suita párových tanců „do kolečka“ a smíšených „kol“ má charakter doudlebských „koleček“, která svým výskytem zaujala široký prostor v dolní části Budějovického kraje. Užité pořadí tanců a jejich návaznost odpovídá skutečným tradičním zvyklostem a dobře vyjadřují požitek současných tanečníků i dosavadní oblibu tohoto druhu tanců. Důsledně je
F. 5 VOLNÁ KOMPOZICE FIGUR ŠUMAVSKÝCH KOLOVÝCH TANCŮ Z NĚMECKO-ČESKÝCH ZÁBAV.
Doprovod: lidová muzika s dudami Lendler Pásmo tanců je zpracováno na základě motivů lendleru, štajryše, valčíku a polky. Přesto, že tyto tance byly tančeny také jako jednotlivé „kousky“, vcelku jejich návazné pořadí vystihuje náladu lidových tanečních zábav v příhraničním smíšeném česko-německém osídlení dolní části Pošumaví. Ukázky partu k lendleru a
F. 6 BIBERHENNL – SLEPICE (SLEPIČKA) Z POŠUMAVÍ
Doprovod: instrumentální. Sv. Katherina (Nýrsko) – J. Blau, ZFÖV, VIII, 1902, s. 170. Předehra, mezihra, dohra Typ tance: figurální párový s napodobivými prvky ve 3/4 taktu a v pomalém tempu. Postavení: CH a D čelem proti sobě, CH zády do kruhu. Držení: CH drží D pr. rukou na
D. 1 PÁROVÉ KOLEČKO Z ROUDNÉ (Vorání) (Soběslavsko)
Roudenští sedláci vorají, Janovští jedou vorat, vzkázal mě můj milej rozmilej na stokrát pozdevovat. Typ tance: párový do kolečka. Postavení: CH a děvče čelem proti sobě, boky jsou předsunuty od osy páru. Držení: vzájemné držení zeširoka za ramena, chodidla pravé nohy vnější stranou k sobě. Tanec: 1. – 3. takt
D. 2 KOZINEC, SVATEBNÍ ŽENSKÉ KOLO KOLEM NEVĚSTY Z VLASTIBOŘE, KOMÁROVA A MAŽIC (Soběslavsko)
Vesele Koulelo se, koulelo, červený jablíčko, jen se na mě nehněvej, moje Anduličko. Já se na tě nehněvám, ale je mi líto, že si chodil za jinou přes to naše žito. Žito, žito, žitečko, kdo tě bude žíti, můj milej je daleko, musím pro něj jíti. Žito, žito, žitečko, kdo
D. 3 KOZINEC, SVATEBNÍ ŽENSKÉ KOLO PŘED ZAVÍJENÍM NEVĚSTY Z VLASTIBOŘE, KOMÁROVA A MAŽIC (Soběslavsko)
Krokem Vlk seče u Křeče, liška pohrabuje, zajíc na vůz nakládá, blecha pošlapuje. Blecha s vozu seskočila na zajíce s pěstí, počkej, mrcho ušatá, zmařilas mi štěstí. Typ tance: ženské kolo – 2/4 takt. Postavení: vedle sebe po obvodu kruhu, čelem do středu. Držení: za ruce volně připažené u těla.
D. 4 SVATEBNÍ SMÍŠENÉ KOLO Z KOMÁROVA (Soběslavsko)
Živě Na řečickým rynku kámen na kamínku, /:vzkázal mě můj milej o jednu hubinku.:/ Já mu ji nepošlu, ani mu ji nedám, /: on si bude myslet, že se na něj hněvám.:/ Typ tance: společné kolo a párové kolečko. Postavení: ženy v kole čelem do kruhu, v kolečku ve dvojicích
D. 5 PÁROVÉ KOLEČKO Z KOMÁROVA A ZÁLŠÍ (Soběslavsko)
Volně Soběslavský louky při dolině, nikdy tam travička nevyhyne, /: nevyhyne, nevyhoří, vždyť po nich vodička pořad běží.:/ V soběslavských lukách roste tráva, co sem se přesmutná naplakala, /: co dostala od matičky, až mě rozbolely mý vočičky. :/ Typ tance: párové do kolečka, dvojhupé 3/4. Postavení: tančí CH a
Recent Comments