Uděláme kolébečko, napojíme telátečko, má-li tele vodu, má milá panenko, má-li tele vodu, má? Tančí dvojice smíšené podobně jako hanáckou – vláčitou ze Zábrdovic (A. 1). Tanečník si rovněž nejprve předzpívá první sloku taneční písně. Tanečnice stojí opodál a ke konci zpěvu k němu přichází cupavými krůčky (obměna provedení kroku

Moderato /: Zelený rozmarýn, jako tráva, že mě má panenka zanechává, zanechává. :/ /: A když mě zanechá, nech nechá tak, šak já si namluvím jiných děvčat, jiných děvčat. :/ Tančí se stejně a stejným stylem jako vláčitá stará – hanácká ze Zábrdovic (A. 1). Základní forma tance byla pouze

Con moto Měla sem já hulána, měla sem ho ráda. Hulán byl už od začátku minulého století znám z okrajových obcí – nynějších částí Brna. Tančil se nejčastěji v kolovém držení zavřeném – v objetí, D a CH navzájem s menším odstupem od sebe. Základní krok je při kolovém držení

Vivo Naša holka šla na hode, hup, najedla se masa, zelí, krup, jak se jednó zatočila, hned jí krupka vyskočila, hup! Po celý tanec se tančí skočný třasák, ale ještě prudčeji nežli při předcházejících tancích. Dvojice tančí v postavení čelem proti sobě, držení ke kolovému tanci zavřené – v objetí,

Vivace Prosil forman formanky, aby dala kořalky, té dobré, té sladké, co je žejdlík za zlaté. Ona praví, že nedá, že mu dala onehdá, té dobré, té sladké, co je žejdlík za zlaté. Jde o rekonstrukci a určité dotvoření tance podle Sušilovy stručné poznámky: „Wálawá – čapatá (přisedna k zemi).

Lassunk Friska Čardáš neb „cigánskou“ (protože byl patrně převzat od cikánů) tančil na začátku 20. století bývalý líšeňský pastýř Barto­loměj Smílek. Podle něho se objevovaly v tanci tyto figury: Přísunné kroky stranou (v každém taktu 2/4 jeden přísunný krok. na a) úkrok stranou, napnutá kolena, na b) přísun druhé nohy,

Allegretto Tančí CH a D ve dvou řadách čelem proti sobě, vzdálených od sebe asi 6 kroků. Počet D a CH je stejný. D mají připaženo, CH ruce v bok. 1. – 4. takt: D postupují proti CH osmi drobnými vypérovanými krůčky, našlapovanými přes přední část chodidla. Vykročí pravá noha.

Sostenuto Charakteristickým znakem tance je napodobení pohybů koní, od čehož také vznikl i název tance. Tanec má celkem čtyři oddíly. V oddílu 1. je napodobení hrabaní koní, v oddílu 2. cval koní. V 3. oddílu je rychlá polka dokola po kruhu a v posledním oddílu se CH posunou o jedno

Allegretto Při opakování rit. Tanec hajduk a vodzemek na variace tradičního odzemko-vého nápěvu s dalším hudebním obohacením souvisely v Líšni s životem pastýřů. Posledním pastýřem ovcí byl Bartoloměj Smí-lek, který tyto tance tančíval se svými kamarády na pastvě za svého mládí. Byly to obecné tance ovčáků i ostatních pastevců při

Na závěr starých hodů – ženáčských – druhého hodového dne o večerní zábavě v hostinci pod vrškem ozdobené májky, upevněným pod stropem, nastával poslední z hodových obřadů – obřadní předávání ozdobených stárkovských klobouků ženáčský-mi stárky nově vytipovaným stárkům pro příští hody. Na to následuje sólo, vyhlášené starými ženáčskými stárky novým