Recitativ: Stará bába letitá, láska se jí nechetá.
Dež má Hanka patnáct let, láska se jí chetne hned. Hanka be se vdávala, debe ženicha měla. Policajt je pod voknem, bije děcka pometlem. Že me piva nemáme, me vám hrát nebodem.

O zábavách, když muzikanti chtěli, aby jim tanečníci zaplatili pivo, zahráli jim tzv. „mozekantskó polko“. Nejprve zahrají muzikanti 16 taktů úvodní živé dynamické polky. Dvojice tanečníků tančí temperamentní protivanovský třasák s otáčením doleva. Po 16 taktech polky ve dvou následujících taktech se zastaví a na konec třikrát zadupají. Zůstanou všichni stát. poněvadž následuje první muzikantský recitativ: Stará bába letitá… atd. Pak znovu hraji polkovou část v 16 taktech i s dovětkem ukončeným v posledním taktu podupy tanečníků.
Následuje druhý recitativ atd. Takto se postupuje až do konce textů, které si často muzikanti improvizovaně doplňují o další. V závěru pák zvoláním: „Že me piva nemáme, me Vám hrát nebodem“, a ukončí muziku. Tanečníci a tanečnice rozmrzele zareagují a tanečníkům nezbývá nic jiného, než zaplatit muzikantům pivo.

Pozn.: Úvodní polková část se obvykle v průběhu tance zkracuje na polovinu.

Tančí a hrají členové souboru Skalák z Protivanova Pavel Barák (1964) a Radka Baráková (1970), Jaroslav Pavlů st. (1948) a Draha Pavlů (1954), Jaroslav Pavlů ml. (1977) a Bohdana Kolínská (1974), Josef Sedlák (1953) a Libuše Sedláková (1953), muzika jako v B. 7.