Fašanku, fašanku, fašanku, fašanku, ej, už je ťa na mále.
[: Jako tej rosenky :] ej, na zelenéj trávě.

Krušpánku, krušpánku, zelený krušpánku,
nebudem ťa nosit, enom do fašanku.

Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí,
staré baby lajú, že sa nevydajú.

Veselo, muziko, veselo ně hrajte,
šak já vám zaplatím, nic sa nestarajte.

Kdo nemá galánku na konec fašanku,
ani met nebude, protože půst bude.

V souvislosti s verbuňky jsme se zmínili o jednom z domácích pramenů pohybové motiviky tanečníků. Je to zdobená – cifrovaná chůze, prokládaná různými poskoky, skoky, zadupáním, zatleskáním v rytmu písní charakteru sedláckých, která se objevuje při každé příležitosti, kdykoliv kráčejí chlapci s hudci za zpěvu písní např. fašankových, hodových, svatebních atd. Některé skočné prvky jsou drobnějšího charakteru, více přízemní, jiné jsou většího rozsahu. Zhusta se objevuje kromě zadupání i výskok a sražení pat k sobě, lusknutí prsty na holenky, zatleskání, zavýsknutí (zajuchání) atp. Podobné prvky se objevují v sólovém chlapeckém projevu při sedlácké. Hudecká hudba podtrhává původní starobylý charakter cifrování, zatímco dechovka, která se v ostatních obcích v této souvislosti objevuje, celý taneční projev zjednodušuje a zplošťuje snad i proto, že místo tanečního rytmu sedláckých se objevuje pochodové tempo.

Tančí členové souboru Velička nad Veličkou: Jiří Hrbáč (1978), Jan Jagoš (1968), Martin Jagoš (1975), Stanislav Jagoš ml. (1973), Jan Kománek st. (1951), Petr Maňák (1976), Dušan Prášek (1966), Miroslav Prášek (1966), Jiří Šácha (1955), Vlastimil Škopík (1965) a Pavel Zemčík (1965), hraje Cimbálová muzika Jarka Miškeříka jako v B. 3 kromě Petra Galečky.