Zdaleka já poznám svoju frajárečku,
[: červenú sukňu má, modrú zástěrečku :].
Pobíjaj, pobíjaj, [: bednáříčku bečku: ].
Už sem obešeł delú Břecłavu, Novú Ves,
eště sem neměł takéj frajárky, jak mám dnes.
Vyłetěł pták hore nad oblaky,
zazpívał si nade všecky ptáky,
nade všecko stvoření.
V tem brecłavském zámku,
mám já tam frajárku,
já ju dobře znám, já ju znám,
ked ju z rukú pustím,
hned na druhú myslím,
potěš ňa Bůh sám.
My sme tady dvá, kamarád a já,
kdo by nám chceł rozkazovat, z hospody nás vyhazovat,
na to sme tu dvá, Fazulňák, Blbák.
Je to prestižní tanec chlapců, který v Lanžhotě tančí hodová chasa v čele se dvěma stárky na zahájení hodů po příchodu pod máji. Původně se tančívaly hošije v uzavřeném kruhu, také se jim někdy říkalo „kolečko“. Nyní se kruh pootvírá proti muzikantům. Vyhlásí se hošije. Muzika začne hrát předehru. Do kruhu vstupuje první stárek. Chlapci v kruhu při této předehře, která se hraje pouze stárkům, tleskají v taktu do dlaní (na začátku každého taktu). Tleskání a vstup stárka do středu půlkruhu je doprovázen výskáním chasy. Stárek s „předkem“ za kloboukem (kokarda z pestrých stužek, připevněná s krátkými vlajícími stužkami na dřívku) se za slavnostní intrády připravuje ke zpěvu hošijové písně. Jakmile skončí předehra, zazpívá stárek bez hudebního doprovodu 1. sloku hošijové písně (Zdaleka já poznám) ve volnějším tempu, ale jasně rytmizovaným. Po dokončení zpěvu hudba přehrává jedenkrát nápěv předzpívané písně. Stárek ihned po zpěvu v 1. – 2. taktu tleská do dlaní, jednou, 2x i vícekrát, přitom se natočí k muzice, popř. se otočí několika kroky kolem své osy. Na to čelem k hudbě zahájí vlastní hošije několika úskoky stranou. Např. v mírném upažení skočí dvakrát vlevo stranou (v každém taktu jeden úskok na pravé noze doleva), levá současně při každém skoku v 1. době taktu opíše oblouk z přednožení dolů – špice polonapjata – doleva až do unožení dolů zevnitř a do přinožení. Ve 2. době výdrž ve stoji snožmo.
2. takt = 1. takt.
3. – 4. takt = 1. – 2. takt. ale naopak, zpět opačnou nohou.V závěru 4. taktu – na druhou dobu doskočí do podřepu až dřepu a paže mírně zapaží dolů. Z tohoto postoje pak vyskakuje do výšky.
Skákání:
1. takt – a: Odrazem snožmo z podřepu nebo dřepu vyskočí CH co nejvýše, současně se švihem paží. které jdou obloukem ze zapažení vpřed a vzhůru do vzpažení nebo vzpažení zevnitř.
b: Doskok zpět do podřepu nebo dřepu; paže se vracejí zpět do zapažení.
Takto skáče po několik taktů co nejvýše a ještě se při výskocích otáčí kolem své osy doprava. (Některý se otáčí prudčeji, některý volněji.)
V závěru na krátkou muzikantskou cifru provede stárek opět čelem k hudbě jednu drobnější cifru a zakončí ji tlesknutím pravou rukou na pravý podpatek mírně ohnuté pravé nohy zánožmo. Chasa po celou dobu vyskakování tleská stárkovi do taktu na první dobu. Stárek pak odchází ze středu kruhu a vrací se na své původní místo na jednom kraji půlkruhu. V tu chvíli vstupuje z druhého kraje druhý stárek do středu půlkruhu, jemuž muzika rovněž hraje předehru. I při ní chasa v půlkruhu tleská jako u prvního stárka do dlaní, po celou dobu vždy na první dobu taktu. Stárek při vstupu do středu provolá k chase „hošije“ nebo směrem k muzice „muziko, hošije“. Chasa obvykle doprovází výskáním nebo zvoláním „hoš stařeček“ tento čestný vstup stárka před muziku na začátku hošijí. Po skončení předehry zazpívá druhý stárek hošijovou píseň (Pobíjaj, pobíjaj bednáříčku bečku). Muzika opakuje předzpívaný nápěv k tanci. Stárek čelem k hudbě zatleská, výskne a skáče nejprve úskoky stranou s doprovodnými krouživými pohyby druhé nohy.
1. – 2. takt: 2 úskoky na levé noze doprava.
3. – 4. takt: 2 úskoky na pravé doleva.
5. takt: jeden úskok doprava.
6. takt: jeden úskok doleva.
Od dalšího taktu začínají výskoky z dřepu. Stárek při výskocích opisuje pažemi kruhy z mírného odpažení křížem před obličejem do vzpažení a dále obloukem stranou opět do připažení. Při výskocích se neotáčí, skáče čelem vpřed: a: Výskok vzhůru a švih pažemi nahoru, b: Dopad do dřepu, paže se vracejí obloukem přes upažení do své původní polohy dole.
Vyskakování ukončí krátkou skočnou cifrou, uzavřenou rovněž tlesknutím pravou rukou na patu pravé nohy ohnuté zánožmo. Po skončení odchází na místo a do středu přichází další chlapec. O hodech se předává každému z chlapců, kteří jdou skákat hošije, „předek“, který mu dá osobně sám stárek a jemuž jej opět po odskákání vrací. Předek se dával původně chlapci za „guláč“, nyní se zastrkuje za okraj čižmy.
Při vstupu třetího chlapce z řady chlapecké chasy do středu nehraje hudba předehru, ta se hraje jen stárkům. Prostřední si zazpívá další píseň (Už sem obešel), všichni v půlkruhu při jeho předzpěvu stojí mlčky. Hudba pak opakuje nápěv jedenkrát a chlapec začne skákat. Nejprve zavolá „muziko“, zatleská do dlaní, udělá několik kroků před chasou, otočí se jedenkrát dokola a začne tančit úskoky stranou. Dva doprava s krouživým pohybem levé nohy, dva doleva s krouživým pohybem pravé nohy atp. a pak skáče s otáčením doprava kolem vlastní osy. Začíná z dřepu, paže v mírném upažení dolů, při výskocích mává pažemi postranními švihy z upažení dolů čistým upažením do vzpažení zevnitř. Při doskoku do dřepu se paže vracejí stejnou cestou zpět. Pohyb paží při výskocích s otáčením působí dojmem rozmachu křídel letícího ptáka. Skákání je ukončeno v krátké závěrečné muzikantské dohře několika kroky a odrazem z levé nohy, pravá vyšvihne vodorovně vpřed, pak střihem přeskok zpět na levou nohu a levá vyšvihne vpřed, při tomto pohybu CH tleskne pravou rukou na levou holenku. Tato „střihová cifra“ začíná několika kroky vpřed (asi čtyřmi drobnými krůčky) a odrazem z levé nohy, jak je již shora popsáno. Po potlesku pravou rukou na levou holínku doskočí oběma nohama na zem, tleskne do dlaní a odchází. Po celou dobu chlapcova skákání tleskali všichni stojící chlapci do dlaní na první dobu, popř. výskali atp.
Do kruhu vstupuje čtvrtý chlapec zpívá (Vyletěl fták). Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci. Chlapec dělá zpočátku dva úskoky vlevo s krouživým pohybem druhé nohy, dva úskoky vpravo, ještě jeden úskok vlevo a pak skáče z podřepu s otáčením doleva. Pravá ruka přidržuje guláč na hlavě, levá ruka mává upažmo do vzpažení a dolů. Po dokončení odchází na své místo.
Pátý tanečník vchází do středu půlkruhu (píseň V tem breclavském zámku). Po zpěvu zavýskne, zatleská nad hlavou, pak provede několik dvojitých úskoků stranou (ve 4 taktech), pak ještě jeden úskok stranou a začíná skákat podobně jako předcházející CH. Přidržuje si klobouk pravou rukou, ale při vyskakování se točí naopak. Chasa mu do taktu tleská.
Po závěrečné krátké cifře pátého CH, vstupují do středu dva CH s písní My sme tady dvá, kamarád a já. Po zpěvu zatleskají, otočí se čelem k sobě, bokem k hudbě, a skáčí nejprve ve dvou taktech úskoky doleva atd. a pak následují výskoky s otáčením. Jeden CH si přidržuje guláč jako předcházející CH, druhý skáče se švihy obou paží. Ukončí oba zacifrováním a tlesknutím na holénku a potřesením pravice. Chasa doprovází jejich výskoky tleskáním.
Tančí chasa z Lanžhota, 1. stárek Jaromír Šulák (1971), 2. stárek Jiří Sedláček (1972), Jiří Bartoš (1969), Josef Gajda