Zdalo se mi, zdalo, že v polu horalo.
A to moji mile, moji roztomile, ličko červeňalo.
Něbylo to ličko, byly to hřebičky,
zapřehaj mi, mila, moja roztomila, ty vrane koničky.
Juž, juž, juž, Janiček je muž,
a Mařenka jeho žena přikryje ho po kolena,
juž, juž, juž, Janiček je muž.
Taněc má tři části:
I. Procházka dvojic po kruhu za zpěvu jednotlivých slok zvolené taneční písně (zpívá CH).
II. Víření – „točeni“ na místě kolem společné osy rychlým přísunným kroke („kole duba“)..
III. „Zásmažka“ – polka „přisedavá“.
I. Procházka dvojic po kruhu za sebou.
Postavení a držení: jako v C. 2 – dvojice po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. CH obejme D pravicí kolem pasu a volnou levici založí za zády tak, že se hřbetem dotýká zad. D položí levici ohnutou v lokti na pravé rameno CH, pravice spuštěna podél těla.
Taneční krok: obyčejné kroky – tři v taktu našlapované na celá chodidla. Vykročí pravá noha. V posledním taktu procházky se dvojice zastaví čelem k sobě.
II. Víření dvojice kolem společné osy („kole duba“).
Základní taneční držení: Dvojice pravými boky u sebe čelem k sobě. držení jako ke kolovému tanci zavřené.
Krok víření: CH i D víří po celou dobu přehrávky v rychlém tempu třemi rychlými přísunnými kroky v taktu (na každou dobu jeden), vykračuje pravá noha. Srov. dívčí krok v C. 2.
CH při přísunech vnější nohy mírně zvedne patu od země. Dívčí přísunný krok je prováděn „ve vlnkách“ – při každém přísunu s mírným nadnesením na výkročné – pravé noze.
III. „Zásmažka“ – „přisedavá“ polka.
Dvojice tančí v kolovém držení zavřeném rychlou přísunnou polku: místo přeměnného kroku se provede pouze krok s přísunem ukončený podřepem a došlapem na obě chodidla shora. Někdy tuto polku také označovali jako polku „s příklepem“. Podobně se tančilo i ve Staré Vsi nad Ondřejnicí (inf. Božena Dlouhá).
Tančí, hrají a zpívají členové souboru Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí Roman Šperlín (1962) a Yvona Voráčová (1964), muzika jako v C. 2, zpívá Petr Palička (1965).