1.-2.: Matičko kopecká, o, jak te se hezká.
Tatíčko nebeské, te se také hezké.
3.: Amen.

Milostivá nám boď, pudeme tam na póť,
na to svató horo k andělskýmo dvoro.

Pros za nás, Hanáka, za mě, za tě také,
kopecká Matičko, zavírám pěsničko.

Podle záznamu Gallašova se tančila ve Slavoníně (Šnobolíně) cófavá koncem 18. století na svatokopeckou píseň.
Tančí trojice, uprostřed CH, po stranách dvě D. Drží se za vnitřní ruce v pokrčení předpažmo (tanečník si vede obě tanečnice). CH natočí obě ruce v pokrčení předpažmo, lokty u těla dlaněmi vzhůru. D mu vloží vnitřní ruku do jeho otevřené dlaně hřbetem vzhůru. Vnější ruce D v bok (hřbety vpřed).
Za zpěvu písně postupuje trojice v lichých taktech třemi kroky vpřed, vykračuje pravá noha zlehka přes přední část chodidla, a v sudých taktech dvěma kroky a přísunem vzad, vykračuje levá noha.
1. takt: Z mírného dvihu spíše jen vnitřně cítěného postoupí trojice třemi kroky vpřed. Našlapuje se zlehka na přední část chodidla s náznakem mírného dvihu na noze kročné (krok pravou a levou nohou v první a druhé době taktu). Ve třetí době se trojice mírně nadnese na pravé noze do polovýponu a opět mírně poklesne. Levá noha zůstává vzadu opřena špičkou o zem.
2. takt – a: Levá noha krůček vzad. došlápne z přední části chodidla na celou šlapku.
b: Krok pravou nohou vzad. noha došlápne na přední část chodidla a mírně se ještě nadnese.
c: Levá noha se přisune přední částí chodidla k noze pravé, obě nohy se nadnesou ještě mírně do výponu a v závěru poklesnou zlehka na celá chodidla. Hlavní váha však je na přední části chodidel.
Takto se zpívá a tančí celá sloka. Po dokončení sloky se trojice zastaví, jakoby si chtěla mírně oddechnout, CH přitom „třepe baňama“: v mírně schýleném postoji, kolena povolena, rychle zvedá střídavě pravou a levou patu (špičky nohou zůstávají na místě). Zatímco jedna pata se zvedá, druhá přirazí k zemi. Takto v pauze mezi další slokou rychle zacupe.

Pozn.: Jde o starobylý, historicky doložený prvek, který byl znám již v renesančních kráčivých tancích.
Pak se stejně zpívá a tančí další sloka, včetně „zatřepání baňama“ v pauze mezi další slokou.
Po skončení celé taneční písně se dvojice mírně předkloní, zapaží a s hlasitým Amen ukončí tanec.

Tančí členové souboru Haná z Velké Bystřice Jan Millý (1947) a Bronislava Millá (1951) a členka souboru Haná z Přerova Eva Zehnalová (1952), hraje muzika souboru Haná z Velké Bystřice ve složení Marcela Heřmanová (1967) primáška, David Kousal (1979) 2. housle, Petr Sotorník (1979) housle, Milan Heřman (1961) cimbál a Jan Žůrek (1979) kontrabas.