Tráva zvadlá, rosa žádná, srp topé, srp topé, jenom mně ho, můj Jeníčku veťoké, veťoké. Veťokal sem, vebrósil sem, nechce žít, nechce žít, nechtěla mně má panenka votevřít, votevřít. Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za ruce vzadu křížem (levice D

V ostatkovém úterý večer se skákalo na konopě. Zpívala se píseň „Něco na konopě, něco na len“, kterou pak hudba přehrávala k tanci. Dvě a dvě dvojice se postavily vedle sebe levým bokem do středu a uchopily se vzadu křížem, v pořadí CH D, CH D. Za zpěvu první části

Pobijé, pobijé, bednářičko, bečko, já bech rád pobíjel, debech měl Ančičko. Bednaříček z Kořence má formu taneční hry se střídáním tanečnice ve druhé části tance (při zátočkách za pravé a levé lokty). Tančí dvojice smíšené po knihu čelem proti sobě, CH zády do středu v držení ke kolovému tanci zavřeném.

V Protivanově, „na střeše“ Drahanské vrchoviny končívaly ostatky v úterý kolem půlnoci honěním Kače. Je to směs tří tanců, která začíná „honěním Kače“ – honivou taneční hrou, ve které se honí dvojice navzájem kolem dvou stojících řad. Nato následuje tanec na konopě (kot) řetězového rázu s postupováním řetězu střídavě tanečníků

Kozácká se tančila na píseň „Kozáckó sem tancovala, kozáckó mě hréte…“ Tančívali jí prý chlapci na pastvě při pasení koz, ale také jako tanec obratnosti u taneční zábavy. Obvykle se postaví nejprve před hudbu, zazpívali taneční píseň, a pak jeden postoupil do sálu, udělal „kozu“ (předklonil se ve výpadu pravou

Když sem já šíl od mé milé, od panenke, cingale mně pod nohama podkověnke. Je to taneční hra chlapců, známá jinde jako kolo mlýnské. Tančí šest a nejlépe osm mužů ve vázaném kruhu čelem dovnitř. Rozpočítají se před hrou na sudé a liché. Za zpěvu taneční písně (16 taktů) se

Recitativ: Stará bába letitá, láska se jí nechetá. Dež má Hanka patnáct let, láska se jí chetne hned. Hanka be se vdávala, debe ženicha měla. Policajt je pod voknem, bije děcka pometlem. Že me piva nemáme, me vám hrát nebodem. O zábavách, když muzikanti chtěli, aby jim tanečníci zaplatili pivo,

„Ocas“ se tančíval nejčastěji o ostatcích, ale i kdykoliv byla veselá zábava u muziky. Tanečníci si poručili: „Zahréte nám ocas!“ Muzika začala hrát píseň třeba „Šla Nanynka do zelí“ nebo kteroukoliv polkovou melodii. CH, který poručil tanec, se postaví před muziku, v pravé ruce drží „dutky“, za CH se postaví