Zřizovatel:

G. 5 SCHLEIFER (KLOUZÁK) Z AŠSKA

Popis in „Volkstänze aus dem Vogtland“, s. 3 a 11, nedat.
Překlad a rekonstrukce A. Balounová.

Párový kolový tanec ve 3/4, ale i 2/4 nebo 4/4 rytmu.
Postavení: dvojice na kruhu: CH zády do středu, D čelem. Držení: dvojice se uchopí pravýma rukama zkřižmo před tělem, D uchopí CH na pravém rameni, CH D levou rukou v pase. Držení musí být velmi pevně zavřené.
Popis podle německé verze, jíž bylo provedení na snímku inspirováno:
I. Takt 1. doba: krok stranou – CH levou, D pravou,
2. doba: pootočení na téže noze o 90 stupňů se současným přisunutím druhé odlehčené nohy na přední část chodidla;
3. odražením z přední části chodidla (CH z pravé nohy, D z levé) – pootočení o 90 stupňů na druhé noze ve směru tance, to jest – CH na levé, D na pravé noze.
II. totéž, ale opačnýma nohama se začíná.
„Provedení kroku je téměř stejné jako při velmi rychlém valčíku, při kterém se již netančí na tři kroky, ale jen: krok, přísun druhé nohy, otočení. Ovšem charakter kroku je zcela jiný.“ (H. L. – patrně odvozením z názvu tance můžeme soudit, že jde o starý princip klouzavého kroku, jehož provedení předpokládalo také pohyb na velmi malém prostoru, možná, že původně na místě.) Tento způsob tance je velmi náročný. Tanec se tančil po směru r. h. = doprava, ale i doleva. Všechny kroky se prováděly na předních částech chodidel, téměř vždy s mírným pérováním v kolenou. V Německu – Vogtlandu, je považován za jeden z nejstarších předchůdců valčíku.

Naši interpreti užili zpestření tance malými obměnami, které mohou vyvážit námahu vynaloženou při provádění kroku: dvojice uvolnila těsné držení a uchopila se do držení pro otáčení D pod rukou CH; plynulost tance však nesmí být porušena, proto při přehmatu D učiní pokojný, krátký, valčíkový přísunný krok směrem od CH vpřed a teprve pak se začne otáčet. Rovněž dobře vyznělo provedení volného valčíkového kroku na místě v držení za ruce proti sobě.

Tančili a hráli členové souboru Dyleň z Karolových Var: Lubor Hanka (1954) a Eva Hanková (1953), housle Vítězslav Hergesel (1961) a flétna Dušana Štolcová (1972).