Mařenko, jak se máš, zelenej věnec máš,
věnec ti sundají, šáteček ti dají, na to se podíváš.
Ještě husy nekejhaly, ještě den nebude,
a já půjdu k své milence, o na mě přikreje,
ona mě přikreje, strakatou peřinou,
až mě budou vaši hledat, oni mě nenajdou.

Rekonstrukce podle fragmentů z různých místních sdělení a zápisu svatebních písní ze Sedlecka.

Zařazení tohoto druhu svatebních ženských kol do uvedených oblastí je zdůvodněno i stopami po zbytcích tradice dudácké hudby, která ve starší době tvořila souvislé pásmo se sousedními jihočeskými oblastmi. Vodítkem tu bylo i zaznamenané sdělení z Hrusic, že při zábavách ženy zpívaly kolečkové písně v řadě s rukama spletenýma za zády a přitom se pohybovaly do stran. Jméno tohoto zbytku kolečkového tance již neznaly. Proto jsme si vypůjčili název výrazně ženského kola z Mezné na Blatech „kozinec“. Zpívaly se při něm i všeobecně známé písně jako „Koulelo se koulelo, červené jablíčko“, na Sedlecku a Benešovsku zde uvedené „Mařenko, jak se máš“ a „Ještě husy nekejhaly“ i celá řada svatebních písní zachycených rovněž v krajinském věstníku Sedlecko a Sedlčansko, roč. 2, s. 94 – 95 – J. Blažek a Fr. Kožmín z Nechvalic, s. 216, 218. Kroková náplň ukázky kola byla volně rekonstruována podle zápisu stejnojmenného tance z Blat, (srov. Jihočeské tance³², sv. 1, s. 60, č. 4) a přizpůsobena uvedeným písním.

Úvod ženského kola tvoří píseň „Mařenko, jak se máš…“ zpívaná v otevřeném půlkole v držení za ruce; před zavřením kola D spletou ruce do držení: pr. ruka první D a postupně dalších lichých tanečnic stojících zprava, se splete nad 1. rukou sousedky zprava vrchem a uchopí 1. ruku vedenou spodem další třetí dívky stojící vpravo. První dívka naopak podsune 1. ruku pod pr. ruku sousedky zleva, atd.

Tančí se v kruhu nebo půlkruhu kroky:
při zpěvu „Mařenko, jak se máš“ na místě:

1. takt: a) úkrok 1. n. směrem za 1. rukou,
b) přísun pr. n. k 1. do stoje spojného.

2. takt = 1.taktu, ale opačnýma nohama a opačným směrem.

Při zpěvu „Ještě husy nekejhaly“:
Tentýž přísunný krok jako shora, ale vždy 2x – 4x do jednoho směru, pak do druhého, byl-li před tím půlkruh, nyní se kruh uzavírá.

Při přehrávkách téže melodie:
Kroky se změní na rychlejší – našlápnutí pr. n. překřížením přes 1. nohu šikmo směrem doleva, ale v blízké vzdálenosti od 1. nohy (ne do středu kruhu!), zakončené mírným pohupem na 1. n. a pokrčením kolena nohy pravé – vše v plynulé vlně – tedy nekulhat! Kolo se postupně zrychluje a tančí se s větším odrazem od 1. nohy; při větší rychlosti se mění až na skočný běh, při němž se 1. noha poněkud „odhazuje“ vzad.

Taneční úprava: H. Laudová, J. Hocková
Hudební zpracování: A. Suchomel
Popis: H. L.

Tančí a hrají členové souboru Benešáček z Benešova: Romana Hocková (1972), Lenka Horáčková (1979), Katka Horáková (1982), Lucie Kohoutková (1982), Renata Krosnářová (1979), Michaela Machačová (1973), Jindra Mudrová (1982), Markéta Petrášková (1981), Katka Roušavá (1982), Katka Simonová (1980), Jana Suchá (1979), Eva Šípková (1981), Klára Tůmová (1980), Jiří Bartoš (1980), Jakub Červenka (1979), Michal Němeček (1979) a Zdeněk Stěhule (1978), muzika jako v C. 1.

Poznámky:

³² Soukupová, Zora: Jihočeské tance 2. Č. Budějovice 1979, sv. 1 a 2.