Vy naše panenky, stavíme vám máje,
/: abyste věděly, že vás rádi máme. :/

Vy naše panenky, stavíme vám máje,
/: otevřte okénka, pohlédněte na ně. :/

Máječko, máječko malovaná,
máječko, máječko malovaná,
od našeho pána darovaná,
od našeho pána darovaná.

Máječko, máječko malovaná,
máječko, máječko malovaná,
od jihlavských chlapců okrášlená,
od jihlavských chlapců okrášlená.

O první májové neděli se konala v Želetavě slavnost dražení májek s tancem se stuhami kolem velké máje. Děvčata s ozdobenými máječkami ve slavnostním oblečení jdou za doprovodu chlapců a muziky průvodem k místu, kde stojí velká máje. Kolem zapíchnou ke zvláštním kůlům, předem připraveným, každá svoji májku pěkně ozdobenou stuhami, papírovými růžemi, cukrovím zabaleným v papírcích a s bílým šátkem upevněným na vršku, v jehož jednom rožku se skrývá dárek pro chlapce, který si májku vydraží. Chlapci se snaží každý vydražit májku od svého děvčete. Po dražbě přistoupí každý CH k D, j e h o ž májku si vydražil. D mu předá šátek s dárečkem. Dvojice pak začnou tančit rej kolem máje: CH jdou j e d n ím směrem v kruhu kolem máje proti směru hodinových ručiček, D proti nim. Každý z tančících drží v rukou konec jedné stuhy, které visí na máji shora dolů, střídavě červená a bílá. CH drží v rukou červené stuhy, D bílé.
Hudba hraje volný procházkový nápěv (některou 3/4 melodii polonézového rázu nebo nápěvů, které se používají při zavádění např. ve Vémyslicích). CH a D se při chůzi proplétají jako při České besedě, držíce však stále přitom konec své stuhy. Stuhy při tomto proplétání zvedáním a snižováním překládají tak, že se na kmeni máje tvoří červenobílé kostkované pletivo. Tímto zaplétáním se CH i D k máji postupně přibližují. Jakmile jsou všichni těsně u máje. začne hrát hudba valčík a jednotlivé dvojice se začnou vytáčet valčíkem postupně za sebou na obvod kruhu. Tímto tancem jsou postupně všechna děvčata, která se slavnosti zúčastnila, zavedena do tance.
Takto tomu bývalo i na Třebíčsku, v Předíně, Opatově a ještě v dalších obcích. Celou slavnost řídili stárci, kteří prokazovali svými stárkám i ostatním dívkám spolu s dalšími vesnickými chlapci úctu a pozornost podtrženou ještě obřadním chováním a obřadními prvky celého ceremoniálu. Byl to skutečný svátek vesnické horácké chasy.
V podání souboru Vysočan je předvedena zhuštěná forma příchodu k máji, postavení májek na obvod kruhu, tanec se zaplétáním stuh kolem máje, předávání dárků děvčaty chlapcům a nakonec kola. která se při této příležitosti po ukončení hlavního ceremoniálu tančívala:

Vy naše panenky…
Příchod chasy pod máji, obejití máje, vytvoření dvou soustředných kruhů ( CH uvnitř ve směru hodinových ručiček, D vně proti hodinovým ručičkám) a rozmístění máječek děvčat v kruhu kolem hlavní máje. V závěru uchopí každý svoji stuhu a dvojice se postaví na obvod kruhu a připraví se k zaplétání.

Zaplétání stuh kolem máje
Hudba hraje volnou 3/4 melodii.

Kola kolem máje ve dvou soustředných kruzích (Máječko, máječko…)
Při této písni se otáčejí oba kruhy protisměrně. Hudba naváže živou dohrávkou. CH se zařadí mezi D a vytvoří jedno velké smíšené kolo. Při této dohrávce se otáčejí cvalovými kroky (2 v taktu), jedním i druhým směrem. Hudba zahraje tuš. Chasa výská. Po tuši se odeberou D každá ke své máječce. CH přijdou ke svým D a s poklonou přijímají od nich stromeček s dárkem zašitým ve vyšívaném šátku. Hudba hraje opět nápěv Máječko, máječko . . . D se zavěsí do svých CH, kteří drží v levé ruce máječky, a pochodem odcházejí.

Tančí členové souboru Pramínek z Jihlavy Petr Bakalík /1978/, Miloslav Brtník ml. /1951/, Štěpán Kačer /1979/, Daniel Kittler /1976/, Michal Kružík /1978/, Petr Musil /1976/, Radek Růžička /1975/, Dušan Šebesta /1975/, Jitka Berková /1979/, Hana Březinová /1978/, Hana Čermáková /1978/, Magda Kalinová /1977/, Renata Pavlíčková /1974/, Hana Procházková /1977/, Kateřina Šuhajová /1979/ a Marcela Valdezová /1978/, hraje muzika souboru Vysočan z Jihlavy jako v D. 3, zpívají Hana Březinová /1978/ a Magda Doležalová /1975/ z Pramínku, Helena Hovězáková /1937/, Věra Hromádková /1938/ a Lenka Šubová /1944/ z Vysočanu.