Rychle
Není zelí jako zelí, některý je zelíčko,
některý je tůze mastný, některý jen maličko.
Není chlapec jako chlapec, některej je chlapeček,
některej je tůze velkej, některej jak střapeček.
některej je tůze velkej, některej jak střapeček.
Typ tance: párový do kolečka – otáčení kolem společné osy je velmi rychlé.
Postavení: dvojice proti sobě, pravé nohy vnitřní stranou těsně u sebe.
Držení: vzájemně oběma rukama za ramena, zeširoka.
Tanec: 1. t. = 1. čtvrt vykročí pravá noha přes patu s hlubším zhoupnutím v koleně, levá noha se současně odrazí přední částí chodidla, ale namísto obloučku provede uvolněný odstředivý pohyb, který budí dojem, že se noha „zahazuje“; na 2. čtvrt malý výpon na stojné noze, levá noha lehce došlápne,
2. – 4. t. = 1. t. , ale ve 2. čtvrti se vždy provede vysoký skok snožmo,
5. – 8. t. = 1. – 4. t., opět se zakončením skokem snožmo.
Sběr a zápis: V. Prokešová, M. Flíček 1957-8.
Doplňky v popisu H. L.
Informátoři: Anna Valentová (1887) Komárov, Václav Bodlák (1862) Komárov.
V. Bodlák vypráví: „Tančil se hlavně o „jalových hodech“ na konci masopustu. Vysoký skok se dělal proto, aby byl vysoký len. My muský jsme tomu říkali „babský skákání“ nebo „krupičák“, protože to tančily jen vdané ženy – báby.“
Pozn. H. L.: Srov. JT I, č. 8, s. 69, „krupičák“ s doprovodem písně „Šla Nanynka do zelí“. Postavením chodidel vnitřní stranou těsně k sobě se velmi podobá technice kroku doudlebského „kolečka smrti“.
Tančí členky Blaťáckého souboru z Vlastiboře, nejprve Zdeňka Boháčová (1946) a Jitka Tíkalová (1963), přidávají se Marie Plachá (1951), Ladislava Podlahová (1956), Helena Šimáková (1956) a Jitka Tůmová (1962), hraje dudák Jiří Blažek (1923).