Andante, k tanci Vivo, bez korun

Sloužila jsem u tkalce, není tomu dávno,
a tam sem se učila jak se dělá plátno.

Jednu nohu natáhne a druhá se skrčí,
osnova se roztáhne, člunek se tam strčí.

Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v rozptylu po celé taneční ploše čelem proti sobě, držení za ruce vpředu křížem, pravé nahoře. Překřížené paže jsou téměř ve výši ramen. Tančí se poprvé za zpěvu první sloky taneční písně ve volném tempu s výdrží na konci každého taktu.
1. – 2. takt: Na začátku 1. taktu odrazem ze stoje snožmo z obou chodidel a výskokem s obratem o čtvrt kruhu zevnitř (D vpravo a Ch vlevo) dopadne dvojice do stoje rozkročného, zkřížené paže vysoko před tělem. V tomto stoji rozkročném D levým a Ch pravým bokem k sobě setrvají až do konce 2. taktu. Překřížená levice D a pravice Ch jsou napjaty a druhé paže jsou pokrčeny.
3. – 4.: Odrazem ze stoje roznožmo vedle sebe, Ch vlevo, D vpravo, a výskokem s obratem o 180° dovnitř (D vlevo, Ch vpravo) dopad do stoje rozkročného v rovině čelné v mírném podřepu, D bude po levici Ch. Nyní je napjata levice Ch, pravice D a druhé paže jsou skrčeny.
5. – 6. = 1. – 2.
7. – 8. =3. – 4.
Hudba opakuje předzpívaný nápěv v rychlém tempu jednou k tanci.
Dvojice tančí podobně jako v 1. části (na každou dobu taktu 1 skok), chodidla se kladou podobně jako při pomalém tempu. Nyní však jsou pohyby méně rozmáchlé, ale prudší a rychlejší. Po dokončení rychlé přehrávky Ch klekne na pravé koleno. D stojí čelem proti němu, paže v připažení. Na závěrečný trylek Ch pravou rukou u levého boku D naznačuje namotávání nitě na cívku a v závěru trylku „vytáhne nit“ pohybem šikmo zevnitř vzhůru. Podobně se zpívá a tančí 2. sloka.

Tančí a hrají členové souboru Vysočan z Jihlavy Miloslav Brtník ml. (1951) a Iveta Urbanová (1964), Jaroslav Dřevo (1947) a Martina Vlčková (1973), Josef Prokeš (1956) a Lenka Macková (1972), muzika jako v E.III.1.