Muzeum hlavního města Prahy bylo založeno v roce 1881. Jeho současná budova byla postavena v letech 1896-1898. Nejvyhledávanějším exponátem muzea a světovým unikátem je Langweilův model Prahy z let 1826-1837, detailní papírové zpracování historického jádra města na ploše 20 m2.

Bližší informace: Muzeum hlavního města Prahy
Tradiční lidová kultura v Praze

Na základě doporučení Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (usnesení vlády č. 571/2003) a Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 (usnesení vlády č. 11/2011) bylo Muzeum hlavního města Prahy pověřeno Magistrátem hlavního města Prahy funkcí Regionálního odborného pracoviště pro tradiční lidovou kulturu v hlavním městě Praze (dále Regionální pracoviště).

Regionální pracoviště má za úkol sledovat především živou lidovou kulturu v hlavním městě. V rámci její dokumentace je věnována pozornost jak reliktům tradiční lidové kultury, tak fenoménům ryze současným. Prvky tradiční lidové kultury přetrvávají zejména v rámci cyklu výroční obřadnosti, navzdory distanci moderní společnosti od fází zemědělského a církevního roku, jež tuto tradici konstituovaly. Ústřední linie svátků a slavností přetrvává (Vánoce, masopust, Velikonoce, slavnosti ohňů, posvícení, dušičky atd.), zvyky a obyčeje s těmito svátky spjaté nabývají ovšem nových forem a obsahů. Mnoho jich prošlo funkční proměnou, některé zanikly, některé byly v historicky nedávné době revitalizovány a opět nabývají na významu. Velkými změnami prochází rovněž rodinná obřadnost, provázející cyklus lidského života a s ním spojené přechodové rituály (narození, svatby, pohřby). Je silně ovlivněna moderním životním stylem a procesem individualizace společnosti.

Kultura Prahy jako evropské metropole má svá nezanedbatelná specifika, podílející se na formování jejího městského kulturního dědictví a vyplývající zejména ze složení obyvatelstva, resp. vysoké míry migrace, kdy téměř polovina obyvatel nemá ve městě své kořeny. Způsoby vytváření sociálních vazeb a urbánních komunit, kde primární vztahy (rodina, sousedství) jsou nahrazeny vztahy sekundárními (organizace, spolky apod.), rovněž významně ovlivňují a historicky ovlivňovaly lidovou kulturu v hlavním městě. Jiným rysem, kterým se městské kulturní prostředí odlišuje od venkovského, je jeho větší fragmentarizace. Muzeum hlavního města Prahy, resp. Regionální pracoviště neopomíjí dokumentovat oblasti, do kterých se tyto sociologické aspekty promítají. Pozornost věnuje i spontánním, neformálním projevům současné kultury a každodennosti, které mají potenciál skupinového či generačního hodnotového ukotvení. Na dnešní kulturní rozmanitosti velkoměsta se ve velké míře podílejí různě (generačně, profesně, zájmově, hudebně či jinak) definované subkultury a národnostní a etnické menšiny, jež vytvářejí a sdílejí vlastní kulturní hodnoty a vlastní živý folklor.
Doklady tradiční lidové kultury v hlavním městě lze samozřejmě nalézt i ve hmotných projevech, výrazně například v architektuře. Jak se hlavní město rozšiřovalo a připojovalo k sobě okolní, původně zemědělské obce, ocitlo se na jeho území několik souborů tradiční vesnické lidové architektury. Ve městě se nacházejí dokonce dvě vesnické památkové rezervace s minimálně narušenou urbanistickou strukturou a zachovalými stavbami lidového charakteru, Stodůlky a Ruzyně, a dále několik chráněných územních celků vesnických památkových zón – Královice, Stará Hostivař, Buďánka, Střešovičky, osada Rybáře v Troji, Bohnice a Ďáblice. Jednotlivé stavby či menší soubory lidové architektury lze nalézt i v jiných částech hlavního města.

Fond tradiční lidové kultury je součástí historických sbírek Muzea hlavního města Prahy.

Součástí Muzea hlavního města Prahy je i Podskalská celnice na Výtoni (Rašínovo nábřeží 412, 128 00 Praha), Müllerova vila (Nad Hradním vodojemem 14/642, 155 00 Praha 5), Zámecký areál Ctěnice (Bohdanečská 259/1, 190 17) a Pražské věže: Petřínská rozhledna (Petřínské sady, Praha 1), Bludiště na Petříně (Petřínské sady, Praha 1), Prašná brána (nám. Republiky 5, Praha 1 – Staré Město), Staroměstská mostecká věž (Karlův most, Praha 1 – Staré Město), Malostranská mostecká věž (Karlův most, Praha 1 – Malá Strana), Svatomikulášská městská zvonice (Malostranské nám. 556/29, Praha 1).

Zdroj textu a fotografií: web muzea

Aktualizace: 27. 4. 2023