Zapsáno do Národního seznamu: 2012
Kulturní statek se jako přirozená součást obyčejové tradice vyskytuje na území Pardubického kraje zhruba ve 2 % vesnic z celkového počtu sídel. Jde o velikonoční obchůzky dětí s hlučícími nástroji (zejména s řehtačkami a klapačkami), které se dle ustálených pravidel spontánně uskutečňují v několika východočeských lokalitách ve dnech tzv. Svatého týdne křesťanského liturgického roku, tradičně nazývaných Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Nehledě na nepodstatné odchylky je praktikování obyčeje na sledovaném území jeho výskytu kontinuálně doložitelné od konce 19. století. Po dalších pramenných liniích se můžeme dostat až k formám, které se odehrávaly na počátku 19. století.
Jedná se o 29 lokalit v prostoru mezi Holicemi v Čechách, Vysokým Mýtem, Luží, Chrastí a Hrochovým Týncem. Ze správního hlediska se místa nacházejí v okrese Chrudim, Pardubice nebo Ústí nad Orlicí. V uplynulých patnácti letech jsme výskyt tohoto jevu zaznamenali v těchto vesnicích: Brčekoly, Blížňovice, Domoradice, Horní Roveň, Chroustovice, Jaroslav, Jenišovice, Lhota u Chroustovic, Litětiny, Lozice, Mentour, Městec, Ostrov, Popovec, Přestavlky, Pustina, Radim, Rosice, Řestoky, Sedlec, Slepotice, Srbce, Stradouň, Svářeň, Štěnec, Trojovice, Týnišťko, Vinary, Vraclav.
Cílený výzkum území zdokumentoval v letech 1990 – 2011 aktivní realizaci obyčeje ve 29 lokalitách, v dalších 8 lokalitách podchytil jeho existenci na základě výpovědi pamětníků a dalších pramenů. Ve většině zkoumaných lokalit završuje sérii obchůzek v uvedených dnech obchůzka s maskovanou postavou nazývanou jidáš na Bílou sobotu, při které jsou účastníci v jednotlivých domech obdarováváni (penězi, syrovými vejci, sladkostmi). Maskování jidáše má řadu variant, nejobecněji je možno hovořit o maskách z rostlinného materiálu (sláma, koudel, seno, rákos) a naproti tomu o maskách založených na černém oděvu a začerněné tváři, přičemž kombinaci obou forem to nevylučuje. Maskování je vždy rozvinuto na celou postavu představitele jidáše, který by správně neměl být poznán, alespoň ne na první pohled. Postava jidáše je sice vnímána jako specifické zpodobnění zrádného Kristova učedníka Jidáše Iškariotského, ale pojetí masky, průběh obchůzky a její závěr napovídají, že v jádru jde nejspíše o pozůstatek předkřesťanských obyčejů.
Postava jidáše je zřejmě zosobněním symbolu souvisejícího s vírou v prosperitní magii a se starobylými praktikami očisty teritoria určitého společenství v přelomových obdobích ročního cyklu. Během obchůzky účastníci odříkávají či prozpěvují popěvek o zrádném Jidášovi. V závěru popěvku je obsažena výzva k předání odměny účastníkům obchůzek. Každá z lokalit má tyto slovesné útvary osobité a tradované ústním podáním. Organizace obchůzek se vyznačuje výrazným uplatňováním věkové hierarchie mezi účastníky, která se promítá zejména do obsazování rolí jednotlivých aktérů a posléze i při rozdělování odměny. Například při obchůzce s jidášem na Bílou sobotu je k realizaci obyčeje nutné, aby byly pokud možno obsazeny všechny místní tradicí požadované postavy, což bývá kromě jidáše jeho vodič či párovník, dále vedoucí obchůzky (nazývaný například pán, velitel, kaprál, vyklepávač…), výběrčí odměny (nazývaný například vaječkář, kasař, košíkář…) a aby byli zastoupeni i řadoví účastníci s hlučícími nástroji či jen se svými hlasivkami (vrzáci, hrkáči, klapáci, smrkáči…). Nejrůznějšími pravidly a dalšími vzorci chování je obsah obchůzek obecně doslova přeplněn. Jsou názorným příkladem kontinuity přirozeně a spontánně fungující autentické tradice, která se v průběhu let přizpůsobovala vždy novým a novým nositelům, aniž by to však podstatněji zasáhlo do základní osnovy a standardů obyčeje.
Obchůzky patří k výrazným společensko–komunikačním prostředkům jak mezi jejich přímými nositeli, tak i ve vztahu k ostatním obyvatelům dané lokality. Přítomnost maskované postavy jidáše při obchůzkách pak vzhledem k faktu, že výskyt tohoto typu masek je v projevech lidové kultury na území České republiky omezen pouze na několik málo izolovaných oblastí, zvyšuje zároveň jedinečnost obyčeje.
Návrhový a evidenční list- Nominační protokol: verze CZ (v českém jazyce)
Foto: web NÚLK
Aktualizace: 20. 10. 2021