Zbojnická – chlapecký tanec, patřící do skupiny mužských skočných tanců se zbojnickou tématikou. 1. variant zapsal J. Černík a uveřejnil jej v Mor. Slovensku II. str. 659 v kap. o tancích. Stručný popis (z pohledu diváka) zní takto: „Mužský pár postaví se proti sobě, dá si ruce v bok a drobným krokem postupuje dle taktu písně protivným směrem, tj. jeden z tanečníků vpravo, druhý vlevo, do polovice písně a zase opačně.“
Tančí dva CH. Nejprve zazpívají jeden nebo oba první sloku taneční písně (Zbojníci, zlodějé, kdože Vás oděje…) nebo další sloku (Rúbal sem letinu). Po předzpěvu první sloky se postaví tanečníci čelem k sobě a založí ruce v bok nebo za záda (na kříže, dlaň do dlaně).

I. První figura
1. – 4. takt: CH postupují vpravo stranou drobnými ostrými přešlapy z nohy na nohu (dva v taktu), začíná pravá:
1. takt – a1: Oba CH zvednou pravou nohu pokrčenou v koleně, špička směřuje šikmo k zemi a udělají malý ostrý krok pravou nohou vpravo stranou (noha došlápne na celé chodidlo, koleno mírně povoleno). Levá noha přitom pozvedne od země, pokrčena v koleně, špička kolmo k zemi.
a2: Odpérováním z pravé nohy v koleně nahoru současně přešlap na levou pokrčenou nohu přes přední část chodidla na patu. Zároveň pravá noha se odlepí chodidlem od země a připraví se pokrčena v koleně k dalšímu kroku. Takto postupují oba CH vpravo stranou (vzdalují se od sebe) až do konce 4. taktu.
4. takt b1: Dokročí na pravou nohu, levá pokrčena v koleně směřuje špicí k zem.
b2: Výdrž v tomto postoji. (Levá noha je připravena ke kroku opačným směrem.)
5. – 8. takt = 1. – 4. taktu, ale oba CH se vracejí k sobě. Nyní vykračuje opačná noha.
V 1. čtyřech taktech se dvojice od sebe vzdaluje 8 kroky, poslední nedokončen a podobně pak zpět, ale opačnou nohou.
Pozn. Kroky jsou ostře rytmizované, úsečně provedené s ostře vypíchnutými koleny při uvolnění chodidla od země.

II. Podle J. Černíka v této části: „Na to se rychle oba tanečníci oprou rukama o zem vzad, nohama mrsknuvše zároveň vpřed a v této pozici „ďupkajú“ dle taktu písně, načež totéž činí obrátivše se zády vzhůru, rukama opětně se opírajíce se o zem vpřed. Toto „ďupkání“ střídá se vždy po dvou taktech a následuje pak eventuelně „zbojnická“ nová, nová píseň.“
Na začátku 1. taktu – a: Oba CH se rychle spustí k zemi, aniž by na ni dosedli, a oprou se oběma rukama o zem vzadu. Sou­časně napnou pravou nohu vpřed, která se opře patou o zem, a levou nohu oba CH skrčí pod sebe, koleno vypíchnuto vpřed, noha se až pod hýžděmi opírá o zemi přední části chodidla, pata vzhůru (určitý druh nákleku).
b: V oporu oběma rukama o zem se poskokem obě nohy vymění nízko nad zemí, takže levá je napjata vpřed, opírajíc se patou o zem, a pravá skrčena jako prve levá.
Tyto skoky provádějí ve 4 taktech (v každém taktu na a) pravou nohou vpřed, na b) levou).
5. – 8. takt – Na začátku 5. taktu na a) se otočí oporem pouze o levou ruku doleva, pravá pomáhá švihem v otočení. Po skončení obratu se opírají oběma rukama o zem, natočení obličejem k zemi a nohy směřují k sobě. Při přetočení se vyšvihne pravá noha, která po dopadu na obě ruce obličejem k zemi, se natáhne vzad a opírá se přední částí chodidla o zem, pata vztyčena. Levá noha se opírá skrčmo o zem, přední částí chodidla, pata rovněž uvolněna, koleno pokrčené směřuje šikmo k levé ruce.
b: V podporu ležmo za rukama poskokem vymění obě nohy (levá se napne vzad jako prve pravá, a pravá se pokrčí).
Takto se střídají v napínání a krčení do konce 8. taktu.

Nápěv se opakuje ještě jednou. CH se opět přetočí kolem levé ruky doleva do původní polohy (do oporu oběma rukama vzadu), obličejem vzhůru, nohama k sobě. Po dokončení obratu na a) vyšvihnou pravou nohu vpřed, levá se skrčí, na b) vymění nohy atd. až do konce 4. taktu.
5. takt: Na začátku provlečou nohy mezi rukama vzad, takže jsou nyní hlavami k sobě, obličejem k zemi v podporu ležmo za rukama. V této poloze provádějí poskoky jako ve II. takt 5. – 8.
V závěru tance vyskočí s oběma rukama vzhůru s pokřikem Hej hop.Pozn. Je to tanec velmi namáhavý, kde střídání nohou v napínání a skrčování poskokem připomíná poněkud odzemkové skákání. Podle J. Černíka se střídání těchto figur mohlo provádět po dvou taktech, což je velmi náročné. Dokáže-li to některá taneční dvojice, přispěje k celkové gradaci tance.

Tančí a hrají členové souboru Olšava z Uh. Brodu Jiří Kučera (1972) a Petr Paniček (1974), muzika jako v D. 1, ale bez cimbálu.