B. 41 MAREFSKÁ II OD SLAVKOVA
Tančí se jako marefská I (B. 40), ale ve 4. taktu vždy přenese při výskoku D CH tanečnici s otočením o půl kola doprava do postavení jako na začátku tance. Tančí členové souboru Křenovák z Křenovic u Slavkova Milan Blažek (1974) a Ilona Plachetková (1960), Hanuš Mazel (1957) a Olga
B. 42 MAZURKA Z PRACE
Allegretto D.C. al FINE senza Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. CH uchopí levicí shora levici D předpažmo, hřbety obou rukou nahoře. Pravé ruce založeny v bok. 1. – 3. takt: Dvojice tančí prudkou vydupávanou mazurku vpřed: a: Vykročí pravá noha výdupem vpřed,
B. 43 TROJÁK I A II Z KORYČAN
Melodie jako v B. 40. Tančí dvojice smíšené po kruhu v držení ke kolovému tanci polootevřeném, CH uvnitř, D vně. Spojené paže směřují vpřed po kruhu. I. variant 1. takt – a: Poskok na místě na vnitřní noze, vnější se dotkne špičkou země šikmo zevnitř. b: Poskok na místě na
A. 1 VLÁČITÁ STARÁ (HANÁCKÁ) A CUPATÁ (UHERSKÁ) ZE ZÁBRDOVIC (REKONSTRUKCE)
Moderato Zahréte mně dokolečka, je tady má děvečka, zahréte mně do kola, do kola, je tady má milá. Zima velká, vítr fóká, a já stojím bez klobóka, vendi, milá, vendi ven, vendi ven, ať nemrznem pod voknem. Te’s nechtěla ven vejíti, se mnó slovo promluviti, proto sem já smutný byl,
A. 2 MORAVSKÁ Z OBŘAN A MALOMĚŘIC
Uděláme kolébečko, napojíme telátečko, má-li tele vodu, má milá panenko, má-li tele vodu, má? Tančí dvojice smíšené podobně jako hanáckou – vláčitou ze Zábrdovic (A. 1). Tanečník si rovněž nejprve předzpívá první sloku taneční písně. Tanečnice stojí opodál a ke konci zpěvu k němu přichází cupavými krůčky (obměna provedení kroku
A. 3 VLÁČITÁ Z MALOMĚŘIC
Moderato /: Zelený rozmarýn, jako tráva, že mě má panenka zanechává, zanechává. :/ /: A když mě zanechá, nech nechá tak, šak já si namluvím jiných děvčat, jiných děvčat. :/ Tančí se stejně a stejným stylem jako vláčitá stará – hanácká ze Zábrdovic (A. 1). Základní forma tance byla pouze
A. 4 HULÁN (HOLAN) Z MALOMĚŘIC
Con moto Měla sem já hulána, měla sem ho ráda. Hulán byl už od začátku minulého století znám z okrajových obcí – nynějších částí Brna. Tančil se nejčastěji v kolovém držení zavřeném – v objetí, D a CH navzájem s menším odstupem od sebe. Základní krok je při kolovém držení
A. 5 SKOČNÁ (CUPAVÁ. MAĎAR) Z OBŘAN A MALOMĚŘIC
Vivo Naša holka šla na hode, hup, najedla se masa, zelí, krup, jak se jednó zatočila, hned jí krupka vyskočila, hup! Po celý tanec se tančí skočný třasák, ale ještě prudčeji nežli při předcházejících tancích. Dvojice tančí v postavení čelem proti sobě, držení ke kolovému tanci zavřené – v objetí,
A. 6 VÁLAVÁ (ČAPATÁ) Z MALOMĚŘIC
Vivace Prosil forman formanky, aby dala kořalky, té dobré, té sladké, co je žejdlík za zlaté. Ona praví, že nedá, že mu dala onehdá, té dobré, té sladké, co je žejdlík za zlaté. Jde o rekonstrukci a určité dotvoření tance podle Sušilovy stručné poznámky: „Wálawá – čapatá (přisedna k zemi).
A.7 ČARDÁŠ (CIGÁNSKÁ) Z LÍŠNĚ (rekonstrukce v choreografickém zpracování Jitky Šafaříkové)
Lassunk Friska Čardáš neb „cigánskou“ (protože byl patrně převzat od cikánů) tančil na začátku 20. století bývalý líšeňský pastýř Bartoloměj Smílek. Podle něho se objevovaly v tanci tyto figury: Přísunné kroky stranou (v každém taktu 2/4 jeden přísunný krok. na a) úkrok stranou, napnutá kolena, na b) přísun druhé nohy,
Recent Comments