Hořické pašijové hry
Hry o utrpení a smrti Ježíše Krista se v Hořicích na Šumavě hrály do roku 1936. V roce 1993 byly obnoveny jejich každoroční produkce v přírodním amfiteátru. Nositeli jsou autoři, realizátoři představení, herci a diváci. Nominaci zpracovala a předložila Společnost pro zachování Hořických pašijových her, z.s. Statek byl zapsán 31.
Výroba modrotiskových forem
Výroba modrotiskových forem náleží k rukodělným řemeslným technikám. Formy jsou pomůckou tiskařů při výrobě modrotisku. Nositeli statku jsou čtyři formíři ve Dvoře Králové nad Labem a okolí. Nominaci zpracovalo a předložilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Statek byl zapsán 31. prosince 2024.
Pivní kultura v České republice
Pivní kultura je po staletí utvářena kolem místního piva a založena na setkávání společensky heterogenních skupin. Je významná pro domácí společenství a pozoruhodná v mezinárodním srovnání. Jde o komplexní a unikátní soubor znalostí, postupů, zvyků a tradic, sociálních praktik, společenských aktivit, artefaktů a sdílených symbolických významů spjatých s výrobou a
Tradice podomáckého broušení drahých kamenů na Turnovsku
Kamenářství je nanejvýš specializovaná činnost vyžadující obrovské zručnosti, dlouhého školení a mnoha praktických zkušeností, velké pečlivosti i hlubokých teoretických vědomostí z oblasti mineralogie a gemologie. Kvalitní a precizní výbrus učiní z přírodního kamene jedinečný klenot, přičemž pouze díky zkušenému odbornému posouzení a zhodnocení vstupní suroviny je možné vybrat každému kameni
Zavádka na Hanáckém Slovácku
Zavádka je obřadní párový tanec ve ¾ taktu, který se ve většině obcí v etnografickém subregionu Hanácké Slovácko tančí na tradičních hodech. Tanec probíhá většinou za střídavého doprovodu mužského sboru a dechové hudby. Skládá se ze dvou částí – samotného tance a skládky, přičemž skládkou je myšleno vybírání peněž od
Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Tradice mužských mečových tanců je dodnes neoddělitelnou součástí každoročních masopustních obchůzek na Uherskobrodsku, které zde patří mezi nejrozšířenější obyčeje výročně zvykoslovného cyklu. Spojení mužských mečových tanců se zvykoslovím je jejich nejpodstatnějším rysem. Tato neoddělitelná jednota s masopustem dává tancům smysluplnou obřadní funkci a základní podstatu.
Ruční výroba českého skla
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Ruční výroba skla zahrnuje řadu řemeslných postupů a specifických technik využívaných v celém výrobním procesu, které jsou závislé na zručnosti výrobce a účelu výrobku. V Čechách sahá její tradice až do 13. století a dosud kontinuálně pokračuje. Ruční výroba skla se v posledních letech již
Zlatá sobota
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 „Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích“: Zlatá sobota je hlavní pouť v rámci církevního roku v poutním místě Žarošice u Kyjova. Každoročně jednotlivá procesí, převážně s účastníky v krojích, procházejí obcí s nosítky s honosně ozdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv.
Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Hodová tradice na Slovácku je živou a nejvíce rozšířenou výročně obyčejovou slavností. Původní poslání hodů jako děkovných oslav, kdy se završoval výsledek zemědělské práce, zůstalo značnou měrou zachováno. V životě obcí na Uherskohradišťsku mají hody vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o
Tradice krajkářství na Vamberecku
Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Technika paličkované krajky se řadí mezi rukodělné textilní řemeslné techniky. Základní pomůckou pro práci krajkářky je poduška (na Vamberecku nazývaná „herdule“) – pilinami či senem naplněný látkový válec opatřený snímatelným látkovým potahem, soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Vlastní krajka se zhotovuje z
Recent Comments