Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Tradice mužských mečových tanců je dodnes neoddělitelnou součástí každoročních masopustních obchůzek na Uherskobrodsku, které zde patří mezi nejrozšířenější obyčeje výročně zvykoslovného cyklu. Spojení mužských mečových tanců se zvykoslovím je jejich nejpodstatnějším rysem. Tato neoddělitelná jednota s masopustem dává tancům smysluplnou obřadní funkci a základní podstatu.

Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Ruční výroba skla zahrnuje řadu řemeslných postupů a specifických technik využívaných v celém výrobním procesu, které jsou závislé na zručnosti výrobce a účelu výrobku. V Čechách sahá její tradice až do 13. století a dosud kontinuálně pokračuje. Ruční výroba skla se v posledních letech již

Zapsáno do Národního seznamu: 2021 „Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích“: Zlatá sobota je hlavní pouť v rámci církevního roku v poutním místě Žarošice u Kyjova. Každoročně jednotlivá procesí, převážně s účastníky v krojích, procházejí obcí s nosítky s honosně ozdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv.

Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Hodová tradice na Slovácku je živou a nejvíce rozšířenou výročně obyčejovou slavností. Původní poslání hodů jako děkovných oslav, kdy se završoval výsledek zemědělské práce, zůstalo značnou měrou zachováno. V životě obcí na Uherskohradišťsku mají hody vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o

Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Technika paličkované krajky se řadí mezi rukodělné textilní řemeslné techniky. Základní pomůckou pro práci krajkářky je poduška (na Vamberecku nazývaná „herdule“) – pilinami či senem naplněný látkový válec opatřený snímatelným látkovým potahem, soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Vlastní krajka se zhotovuje z

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Výroba žinylkových textilií byla původně rozšířena ve více regionech České republiky, ovšem v současnosti přetrvává pouze v Tkalcovně na Betlémě v okrese Chrudim. Jde o specifickou výrobu, která se skládá z následujících úkonů: přípravy osnovy pro tkaní předdíla, tkaní předdíla, stříhání předdíla, cvirnování šňůrek, sesazování

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Kontinuální tradice dudáctví se na území České republiky projevuje zejména na Chodsku, Plzeňsku, Chebsku, Strakonicku, jihočeském Doublebsku, Kozácku, Blatech a Jablunkovsku. Zastoupení nositelů, řemeslné zpracování dud, jejich ladění a repertoár vychází z regionálních specifik a vývoje dudácké tradice na území Čech, Moravy a Slezska. Technika

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 V současnosti se v etnografickém regionu Horňácko věnují výrobě vzorovaných tkanin dva výrobci. Tkaní je tradiční lidové řemeslo, které bylo ve venkovském prostředí nejvíce rozšířeno zejména v 19. století. Tkaní tzv. činovati pak nabývalo významu v průběhu první třetiny 20. století a sloužilo především k

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Tradiční bednářství se v současnosti na území České republiky pojí především k technologii vaření piva. V rámci pivovarnického podniku Plzeňský Prazdroj, a. s. pracuje tzv. bednářská parta, čítající osm specializovaných řemeslníků, kteří provádějí výrobu, opravy a údržbu kvasných kádí, ležáckých a transportních sudů. Tito řemeslníci

Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Řeka Vltava plní důležitou roli v životě člověka již od prvních osídlení. Mnohdy sloužila jako důležitá obchodní cesta, na které se používala různá plavidla, nejvíce vor využívající pro svůj pohyb přirozený tok řeky. První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Ačkoliv