Tradice podomáckého broušení drahých kamenů na Turnovsku
Kamenářství je nanejvýš specializovaná činnost vyžadující obrovské zručnosti, dlouhého školení a mnoha praktických zkušeností, velké pečlivosti i hlubokých teoretických vědomostí z oblasti mineralogie a gemologie. Kvalitní a precizní výbrus učiní z přírodního kamene jedinečný klenot, přičemž pouze díky zkušenému odbornému posouzení a zhodnocení vstupní suroviny je možné vybrat každému kameni
Zavádka na Hanáckém Slovácku
Zavádka je obřadní párový tanec ve ¾ taktu, který se ve většině obcí v etnografickém subregionu Hanácké Slovácko tančí na tradičních hodech. Tanec probíhá většinou za střídavého doprovodu mužského sboru a dechové hudby. Skládá se ze dvou částí – samotného tance a skládky, přičemž skládkou je myšleno vybírání peněž od
Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Tradice mužských mečových tanců je dodnes neoddělitelnou součástí každoročních masopustních obchůzek na Uherskobrodsku, které zde patří mezi nejrozšířenější obyčeje výročně zvykoslovného cyklu. Spojení mužských mečových tanců se zvykoslovím je jejich nejpodstatnějším rysem. Tato neoddělitelná jednota s masopustem dává tancům smysluplnou obřadní funkci a základní podstatu.
Ruční výroba českého skla
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 Ruční výroba skla zahrnuje řadu řemeslných postupů a specifických technik využívaných v celém výrobním procesu, které jsou závislé na zručnosti výrobce a účelu výrobku. V Čechách sahá její tradice až do 13. století a dosud kontinuálně pokračuje. Ruční výroba skla se v posledních letech již
Zlatá sobota
Zapsáno do Národního seznamu: 2021 „Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích“: Zlatá sobota je hlavní pouť v rámci církevního roku v poutním místě Žarošice u Kyjova. Každoročně jednotlivá procesí, převážně s účastníky v krojích, procházejí obcí s nosítky s honosně ozdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv.
Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Hodová tradice na Slovácku je živou a nejvíce rozšířenou výročně obyčejovou slavností. Původní poslání hodů jako děkovných oslav, kdy se završoval výsledek zemědělské práce, zůstalo značnou měrou zachováno. V životě obcí na Uherskohradišťsku mají hody vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o
Tradice krajkářství na Vamberecku
Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Technika paličkované krajky se řadí mezi rukodělné textilní řemeslné techniky. Základní pomůckou pro práci krajkářky je poduška (na Vamberecku nazývaná „herdule“) – pilinami či senem naplněný látkový válec opatřený snímatelným látkovým potahem, soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Vlastní krajka se zhotovuje z
Ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Výroba žinylkových textilií byla původně rozšířena ve více regionech České republiky, ovšem v současnosti přetrvává pouze v Tkalcovně na Betlémě v okrese Chrudim. Jde o specifickou výrobu, která se skládá z následujících úkonů: přípravy osnovy pro tkaní předdíla, tkaní předdíla, stříhání předdíla, cvirnování šňůrek, sesazování
Dudácká tradice v České republice
Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Kontinuální tradice dudáctví se na území České republiky projevuje zejména na Chodsku, Plzeňsku, Chebsku, Strakonicku, jihočeském Doublebsku, Kozácku, Blatech a Jablunkovsku. Zastoupení nositelů, řemeslné zpracování dud, jejich ladění a repertoár vychází z regionálních specifik a vývoje dudácké tradice na území Čech, Moravy a Slezska. Technika
Technologie tkaní činovati na Horňácku
Zapsáno do Národního seznamu: 2018 V současnosti se v etnografickém regionu Horňácko věnují výrobě vzorovaných tkanin dva výrobci. Tkaní je tradiční lidové řemeslo, které bylo ve venkovském prostředí nejvíce rozšířeno zejména v 19. století. Tkaní tzv. činovati pak nabývalo významu v průběhu první třetiny 20. století a sloužilo především k
Recent Comments