Ja su z mesta majstrov syn, já na vojnu jít mosím, Ježiš, Josef, Maria, prenešťastná hodina. Kdo má ženu nech drží, nech drží a kdo nemá vydrží, vydrží, moja žena sukne nemá, ale bude máty, takovučkú, zelenučkú, jak na repe naty. [:Haj, haj, haj, haj, zelené oreší,:] [: kdo mi

Sejem, sejem konopice, aby byly rozrostnyce, pod stołem drobce, kura na ně zobce, máło nás, máło nás, poďte chłapci, mezi nás. Je to suchovský protějšek lhotáckých a vápenských konopic. Tanec začínají tančit ženy. utvoří postupně z řetězu kruh. Jsou navzájem spojeny kapesníky. Počáteční tempo při uzavírání kruhu je volné. Hudba

Kdo má ženu, nech drží, nech drží, a kdo nemá, vydrží, vydrží. Káčer je taneční hra založená na obratnosti přebytečného tanečníka uprostřed kruhu. Tančí jednotlivé dvojice po kruhu levým bokem do středu, CH uvnitř, D vně. CH uchopí D pravicí kolem pasu, D mu položí levou ruku ohnutou v lokti

Až pojedeš od Lipova pres Tasov do Lhoty a budeš tam vykrikovat, kuptesi łopaty, hojása, hojása, hojása. Mlynári, šafári, z vašeho mlýna švarná děvčina vychází. Ten Jagošův syn, to je čeledín, má očka modré, líčka červené, spało by sa s ním. Ja, kdo by ně za starého kázał, jako by

Lezła žábka, žáb za ňú, žabka spadła žáb na ňu. Letí čápka, čáp za ňú, čápka spadla, čáp na ňu. Žabská se tančívala o svatbách nebo o fašanku. Dva muži si zazpívali nejprve taneční píseň a při zpěvu se už rozmísťovali přeměnnými kroky atd. do postavení proti sobě. Hudba opakuje

Je trefa, není trefa, je trefa, není trefa. Je to taneční hra v obratnosti. Tančí 3 CH v postavení čelném. Prostřední CH má na hlavě klobouk. Krajní mají napřaženy vnitřní paže nad hlavou prostředního. Prostřední CH začne zpívat píseň „Je trefa, néni trefa“ s obvyklou horňáckou gestikulací. Muzikanti přehrávají píseň

Hojačky, hojačky, zahrajte nám, muzikanti, čapačky. ( a dále: seďačky stojačky, pískačky, mlčačky, fałešňačky, za nama choďačky.) Hojačky jsou žertovnou hrou CH s muzikanty. CH se postaví v půlkruhu nebo v hloučku před muziku a za bohaté gestikulace zpívají 1. sloku písně „Zahrajte nám, muzikanti, stojačky“. Muzi­ka opakuje předzpívaný nápěv

/: Žala jatelinku, choďa po včelínku, :/ /: jatelinka drobná, nažala ju dodňa. :/ Tančí trojice v postavení čelném, CH uprostřed a po stranách 2 D. Drží se za vnitřní ruce v připažení. Někdy bývají spojeni mezi sebou vyšívanými šátečky. 1. – 8. takt: Dvojice přenáší za zpěvu taneční písně váhu

Píseň jako v B. 28. Tančí pětice v řadě. Uprostřed CH, z každé strany 2 D. Drží se za vnitřní ruce. CH s prvními D po pravé a levé ruce je uvnitř spojen ještě vyšívaným šátečkem. 1. – 4. takt: 4 přísunné kroky vpřed, vykročí pravá noha. Přísunné kroky jsou

Píseň jako v B. 28. Tančí děvčata, 10 – 12 (někdy méně i více) v řadě, držení za vnitřní paže. První a poslední D v řadě jsou spojena se svými sousedkami vyšívaným šátečkem. 1. – 4. takt: DD postupují buď 4 přísunnými nebo 8 drobnými krůčky (začíná pravá) vpřed. Střední