Na tem našem nátoni, na tem našem nátoni, zatočil se šohaj švarný na vraném koni. [: Zatočil se sem aj tam :], kemu já tě, moja milá, kemu zanechám. [: Kady je ten chodníček přes ty vinohrady :], [: po kerém sem chodíval, po kerém sem chodíval k méj miléj

Ej, vím já o děvčině, ej, vím já o děvčině, v tem boršovském mlýně, v tem borěovském mlýně. [: Ej, ona husy pase :] [: pěkně nastrojá se :]. Vyletěla křepelenka z prosa, chytala ju moja milá bosa, chatala ju moja milá bosa. Když tys chtěla křepelenku chytat, [: mělas

Ej, lítala laštověnka, lítala, až ona se saméj zemi týkala, až ona se saméj zemi týkala. Preletěl k ní krahulíček malý pták, [: budeš-li se, laštověnko, vydávat :]. Já se budu, krahulíčku, vydávat, [: až se bude suchá linda zeleňat :]. Tanec má dvě části: I. Předzpěv taneční písně (zpívají

Konec u Kyjova u téj boží muky, stojí tam má milá, zalamuje ruky. Zalamuje si jich za svoju hlavičku, kemus mňa zanechal, švarný šohajíčku. [: Už je ráno, už je ve dně, staň má milá vyprovoď mě :], [: k městečku Kyjovu až na kraj, eště ně muziko pěkně hraj

Před naším mosteček z drobného kamení na kopečku, leží tam syneček, porúbaný všecek o děvečku, o děvečku. Kdože ho porúbal, to mosel byt šohaj vybíraný, mosel mět šablenku nabrúšenú pěkně [: na dvě strany :].   V pondělí doma nebudu, v úterý na jarmak půjdu, ve středu z jarmaku, ve

Ti miločtí úřadové tvrdého srdéčka, dali sobě ponalévat starého vínečka, kerého by ěohajíčka na vojnu chytili. a jak ho vypili, hned sa uradili, [: Když sa oni uradili, tak hned nařídili :], bohatého škoda, mosí robit doma, ten chudobný šohajíček mosí jít do boja. Čí to lúka nesečená, ej, milockého

Svatoborský dvorek, svědčí mu dvorkem byt, mojej galánečce svědčí po něm chodit, mojej galánečce svědčí po něm chodit.   Za našim huménkem nade dvorem, zatočil sa šohaj s vraným koněm, milá naňho volá, vráta mu otvírá, pojeď honem. Otec doma krávy dójí, matka zase céru strójí, ej, běž cérečko, běž

V ratiškovských dolinách, v ratiškovských dolinách, rozmarýn rozkvétá, rozmarýn rozkvétá. Chodívá k nám šohajek, chodívá k nám šohajek, ode mňa ho pýtá, ode mňa pýtá. [: Nepýtaj ho ode mňa :], [: ode mňa od saméj :], [: pýtaj si ho od otca :], [: od mamičky mojéj :]. Je

[: U Svatobořic v širéj rovině :], [: pase šohaj štyry koně vrané na jetlině :]. Dyž sem došel od muziky, bylo ráno, můj tatíček mňa přivítal, kdes byl, Jano, [: ty nesmíš doma spat, ty mosíš jít dělat skoro ráno :]. A já sem sa hned vymlúval na mamičku,

S dovolením, chlapci, s dovolením, s dovolením, budeme sa lískat po holeni, po holeni. A já su syneček vrchního pána, vrčíjú na mňa jak na cigána. Kdo na mňa vrčí, hned na mňa skočí, já sa mu podívám do jeho očí. Nedaleko od Kyjova, co je to tam za dědina,