Čí a čí a čí je děvče v té červené šněrovačce, čí a čí a čí je děvče, to je děvče mý, a má a mý a to je děvče mý, to je děvče k milování, to je děvče mý a mý. Výchozí postavení CH a D proti sobě, D

Mámu nudle, táta nudle, děti samý knedlíky, jakpak mají ubožátka být veliký. Dvojice v držení zavřeném, pohyb směrem po kole. 1. takt: a) CH dup pravou n. a převážení na levou nohu, D 1. a pr., b) poskočit do kolečka na pr. a 1. noze, D 1., pr. 2. takt:

/: Sedlák orá hrachoviště, podpírá se o bičiště. :/ Jen orej, jen orej, nic si z toho nedělej. /: Sedlák jede podle meze, košile mu z kalhot leze. :/ Jen orej, jen orej, nic si z toho nedělej. Při výchozím postavení ve dvou soustředěných kruzích, D stojí na vnitřním kruhu,

Kalamajka  mik, mik mik, oženil se kominík, koho si vzal za ženu, sousedovic Mařenu. Kalamajka pěkná věc, když je zima, šup na pec když je teplo,šup dolů, kalamajku tancujú. Páry se postaví po kruhu, CH a D vedle sebe, drží se za vnitřní ruce, druhé ruce v bok nebo volné

Jaká by to hamba byla, kdyby žena muže bila. Kde ho bila? Pod lavicí. Čím ho bila? Rukavicí. Jaká by to hamba byla, kdyby se muž dal. Párový tanec, jehož název byl zkomolen podle lidového podání slova hanba. Je možné, že tu nastalo zkřížení s výrazem v lidové mluvě i

Předehra: 1. – 4. takt: Příchod párů spojených vnitřníma rukama na kruh s nepatrným pohybem kývání = malým pohybem rukou vpřed a zpět k tělu. 5. – 8. takt: Chůze po kruhu vláčnými vyšlapávanými kroky houpavé sousedské. 9. – 12. takt: Oba tanečníci se při stejném kroku a pohybu rukou

V průběhu celého tance se střídá svěží polka s hladkým obkročákem v zavřeném držení páru v následujících partiích: dvojice po kruhu polkou, pár se pustí a D tančí polku po vnějším kruhu, CH po vnitřním knihu s rukama v bok, D odtančí ke svému tanečníku a uchopí se s ním

Taneční provedení není známo, hudební zápis J. Homolky má jasný taneční ráz tance staršího původu. Sedlák seče na louce, hupsa, hupsa, hup, v roztrhaný kazajce, hupsa, hupsa, hup, selka za ním posběruje, hupsa, hupsa, hup, a děvečka pohrabuje, hupsa, hupsa, hup. Rekonstrukce: 1. – 2. takt: 2 polkové kroky, 3.

Mařenko, jak se máš, zelenej věnec máš, věnec ti sundají, šáteček ti dají, na to se podíváš. Ještě husy nekejhaly, ještě den nebude, a já půjdu k své milence, o na mě přikreje, ona mě přikreje, strakatou peřinou, až mě budou vaši hledat, oni mě nenajdou. Rekonstrukce podle fragmentů z

Pojď, pojď… Snop, snop,… Čert na patře, shoď ho bratře, shoď dolů pod stodolu… Pojď, pojď,… Snop, snop,… Pojď třetí,… Čert na patře, shoď ho bratře, shoď ho dolů pod stodolu,… Pojď třetí,… Snop, snop,… Pojď, pojď,… Tato rytmická pohybová hra se skutečnou pracovní rekvizitou je dokladem toho, že kouzlo