V Roztokách, v Roztokách bude brzy pouť, nechoj tam, má milá někdo by tě tlouk, lalala, lalala, nechoj tam, má milá, někdo by tě tlouk. Japak tam nepudu, dyž skázali dva, ten jeden povidal, že mi pouti dá, lalala, lalala, ten jeden povidal, že mi pouti dá. Marše nebyly jen

V seminářské zahradě, muzika tam hraje, pojďme se tam podívat, kdo to tam tancuje. Tancuje tam Benedek, mají modré šaty, červené vyložení, oficíři taky. Příchod párů na kolo mírným trojdobým špacírkovým krokem, CH na vnitřní straně kruhu, D na vnější; drží se vnitřníma rukama poníž nebo povýš. Když dojdou všichni

Kdo chce být starostou V Malešici, a ci, v Malešici, a ci, v Malešici, musí mít dřeváky na petlici, a ci, na petlici, a ci, na petlici. A kdo má dřeváky na petlici, a ci, na petlici, a ci, na petlici, stane se starostou v Malešici, a ci, v Malešici,

Šla holka do krámu pro libru masa, nechtěla od hrudi, jen od ocasa. Od hrudi já nechci, to není chutný, jen ty mi, řezníčku, co já chci utni. Sled kroků a figurací: a) tanec ve 3/4 rytmu staré sousedské prováděné šoupavými kroky v zavřeném držení páru. Ve 4. taktu CH

Když šli ševci z jarmarku, měli málo tabáku, /: milí ševci zle, řemeslo nejde. :/ Chlapecké duo ve vzájemném držení jednou rukou za ramena při čelném postavení a samostatný tanec při dalších skočných figurách. Na osnově zrychleného polkového kroku se CH představují drobnými přeměnnými kroky na místě, směřujícími spíše do

Svině běží uličkou a švec za ní s ratvičkou, svině křičí ny-ny-ny, netrhej mi štětiny. Rozmarné říkadlo při otloukaní píšťalek „Svině běží uličkou“ se stalo též oblíbeným doprovodem k ševcovskému tanci, který byl tancem do kola nebo tancem řadovým. Vyznačoval se charakte­ristickými sunnými šotyšovými kroky v taktech 1. – 4.

Jsem, jsem z Rakovníka, mám tam milovníka, /: jakýho, takýho, tovaryše krejčího. :/ Postavení párů po volném prostoru po kole v zavřeném párovém držení. Po celý tanec svrchu naskakovaná rychlá polka, tančená na přední části chodidla – na způsob třasáku. – 12. takt: Improvizované „pracovní“ gesto napodobující vytahování nitě: noha

Šel krejčí z jarmarku, vedl si panenku, a to je panenka jako kvítí, ušiju jí šaty ze samý dykyty, portičky na ní se jenom svítí. Tak ji milovat chtěl, větříček zafičel, odnes jí krejčíka za ty lesy, kde jsi ty, můj milý, krejčíku roztomilý, já bych tě chytila za pačesy.

Vandroval jest soukeníček, propil kramfle i koníček, hrajte  mu, trubte mu, zahrajte mu marš, už má na zádech pilajz. Taneční provedení je volně improvizováno podle druhu doprovodné písně. Vzorem kroku byl jihočeský tanec „šmatlavej“, střídající běžný polkový krok s polkou „přes takt“. 1. – 4. takt: 4 rázné kroky v

Sedlák, sedlák, sedlák, ještě jednou sedlák, polámal ruchadlo, čím pak bude orat. /: Měl ji rád jako svou panenku, měl ji rád jak svou milou. :/ Kovář, kovář, kovář, ještě jednou kovář, okul si kovadlo, čím pak bude kovat. Krejčí, krejčí, krejčí, ještě jednou krejčí, zlámal si jehličku tu ze