Asociace muzeí a galerií České republiky (dále jen AMG) nabízí ve svém adresáři více než 2000 záznamů o českých muzeích a galeriích. Mnoho z nich má národopisné expozice. Přehled všech muzeí, které se zabývají lidovou kulturou nabízíme na stránce Muzejní pracoviště.

Hudební nástroje v lidové kultuře

Stálá etnografická expozice v Národním ústavu lidové kultury

Pojďte se s námi projít tělem nástrojů a zaposlouchejte se do zvuků hudby. Hudební nástroj je zvláštní věc. Člověka nejdříve vábí jeho podivuhodně krásný tvar a charakteristický materiál. Přiblíží-li se, ucítí i jeho vůni. Vezme-li ho do ruky, zakusí jeho lehkost nebo tíhu a vnímá jeho teplo nebo chlad. Nástroj se stává čím dál tím víc neodolatelný a my zatoužíme slyšet jaké zvuky, zabarvení tato tajuplná věc vydává.

Expozice Hudební nástroje v lidové hudbě zdůrazňuje tyto nádherné vlastnosti hudebních nástrojů, které díky lidovým výrobcům nabyly na zvláštní originalitě a jedinečnosti. Na jednom místě uvidíte mnoho pozoruhodných a vzácných exponátů.

Postupně budete procházel samostatnými akustickými prostory, ve kterých budou jednotlivé nástroje prezentovány. Vaše smysly získají pocit, že nástroji procházíte, začnete vnímat jejich zjednodušené tvary a charakteristické materiály. Pomocí moderních technologií a audiovizuálními interaktivních prvků se stanete součástí expozice i Vy.

Integrovaný regionální program (IROP), specifický cíl 3.1, kolová výzva č. 21
Číslo projektu: CZ.06.3.33/0.0/0.0/16_026/0001705
Na projekty IROP je poskytována finanční podpora z EU.

Česká lidová kultura

Stálá etnografická expozice Národního muzea v Praze: web

Seznamuje s každodenním i svátečním životem českého, moravského a slezského venkova v 18., 19. a první polovině 20. století a představuje tradiční lidovou kulturu na území České republiky.
První část expozice prezentuje každodenní život s důrazem na hmotnou kulturu. Součástí této části expozice je jak představení výrobků a pracovních nástrojů lidových řemeslníků a zemědělců (lidová keramika, lidové bydlení), tak i prezentace unikátů spjatých se svátečním časem a duchovní kulturou (lidové kroje, lidové umění). Druhá část expozice seznamuje s lidovými zvyky, výročními obyčeji a obřady tradičního zemědělského roku – od jara (masopust, Velikonoce) přes léto a podzim (letniční slavnosti, letní poutě, dožínky) až po zimu (mikulášské a adventní obchůzky, vánoční tradice spojené s oslavami Štědrého dne). Závěrečná část expozice představuje lidský životní cyklus (narození, smrt, svatba) a rodinnou obřadnost spojenou s průběhem lidského života. Stálý doplněk expozice tvoří trojice řemeslných dílen (keramická, textilní, zvykoslovná) s prezentací lidových řemesel a rukodělných činností.

Stálý doplněk expozice tvoří trojice řemeslných dílen (keramická, textilní, zvykoslovná) s prezentací lidových řemesel a rukodělných činností. Národopisná expozice Národního muzea byla v roce 2007 nominována na cenu Evropské muzeum roku.

Tradiční lidová kultura dotykem

Stálá hmatová expozice Národního muzea v Praze: web

Expozice Tradiční lidová kultura dotykem přibližuje slabozrakým a nevidomým návštěvníkům vybraná témata spojená s životem našich předků na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Expozice představuje výrobky a pracovní nástroje lidových řemeslníků, ukázky tradičních lidových písní a krojů a také příklady luštěnin, obilovin a bylinek, které se využívaly pří přípravě pokrmů. Zájemci také mohou detailně prozkoumat model dřevěného trojdílného čtyřprostorového domu vesnického typu.

S předměty představujícími lidovou kulturu se může seznámit každý návštěvník. V prostoru expozice jsou umístěny masky na oči, se kterými si mohou zájemci projít výstavu hmatem a přiblížit si tak svět nevidomých a slabozrakých návštěvníků. K expozici jsou připraveny doprovodné programy, prezentace předmětů užívaných ve svátečních časech a komentované programy v návaznosti na tradiční svátky, lidové zvyky a tradice nejen pro nevidomé a slabozraké návštěvníky, ale i pro zájemce z řad škol a zájmových spolků. Součástí expozice je i doprovodný katalog Tradiční lidová kultura dotykem v Braillově písmu a černotisku.

Lidový oděv na Moravě

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici: web

V rámci 70. ročníku MFF Strážnice 2015 byla slavnostně otevřena výstava Lidový oděv na Moravě, která je jedním z výstupů Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Samostatnou prezentaci můžete zhlédnout na na webu výstavy.

Morava je díky své výjimečné poloze průsečíkem, v němž se protínají vlivy několika výrazných oblastí vyznačujících se svébytnou oděvní kulturou. Na východě, sousedícím s karpatskými horami, se uplatnily oděvní součásti spjaté s pasteveckou kulturou, jejíž prvky zasahují až na Valašsko a moravské Kopanice. Oproti tomu jih a jihovýchod, Podluží a Strážnicko, mají blízký vztah k rovinatému západnímu Slovensku a Panonii. Na Hané, ležící v jádru pomoravské nížiny, se zase uchovaly některé prvky domácích oděvních konstrukcí, jejichž historie sahá až do středověku. Na rozdíl od toho severní, západní, částečně i střední a jižní Morava nesou stopy západoevropského slohového oděvu, jehož městské varianty pronikaly od konce 18. století i na vesnici. Západní typ kroje v minulosti zasahoval až na severní Kyjovsko a doposud zůstal v užívání ve Vracově. Některé jeho prvky, jako jsou ženské a mužské vesty a kabátky, navíc pronikaly dále na východ do sousedních oblastí, v nichž pozvolna měnily ustálenou podobu lidového oděvu.

S ohledem na různorodost oděvního materiálu jsme celou výstavu rozdělili do tří výstavních sálů, z nichž každý prezentuje nejen určitou zeměpisnou část Moravy, ale též konkrétní situace a typy krojů, do nichž se lidé oblékali. Vstupní sál je pojatý jako pocta Slovácku, oblasti, kde se kroj udržel v užívání nejdéle a je zastoupen největším množstvím krojových typů. Vystavené komplety představují kroje obřadní a sváteční, které nosili svatebčané, ať již se jednalo o ženicha a nevěstu, svatební rodiče, mládence a družičky či běžné svatební hosty. Druhá část expozice je pojatá jako jarmark, na kterém se vždycky scházeli lidé z blízka i z daleka, takže se v místě objevila pestrá směsice krojů a nářečí. V našem případě se do Brna vypravili obyvatelé jižní, západní a střední Moravy, počínaje hanáckým Slováckem, přes Horácko až na Brněnsko a Malou Hanou. Představeny jsou též oděvy národnostních menšin, které na Moravě žily, ať už se jedná o Chorvaty na Mikulovsku či německy mluvící obyvatele Jihlavska, Hřebečska a Vyškovska. Poslední část expozice představuje zbožné poutníky z Hané a Valašska, kteří se u příležitosti Cyrilometodějského jubilea setkali na Velehradě.

Hliněné stavitelství

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici: web

Výstava Hliněné stavitelství na Moravě je jedním z výstupů aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) s názvem Technologie tradičního hliněného stavitelství na Moravě a vztahové souvislosti k oblasti středního Podunají. Řešitelem tohoto projektu, financovaného v letech 2011-2015 Ministerstvem kultury České republiky, byl Národní ústav lidové kultury ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

Probíhající výzkum byl zaměřen na důkladný rozbor, praktické zvládnutí a oživení pracovních postupů v minulosti používaných na Moravě v kontextu tzv. panonského typu lidového domu, který byl typickým pro úvalové oblasti v její střední a jižní části. Hliněné stavitelství je nejohroženější skupinou historického stavebního fondu na venkově a významným svědectvím o životě minulých generací. Výstava představuje pestrou škálu archaických konstrukčních řešení stěn hliněných objektů. Na devíti exponátech je zachycena zaniklá stavební tradice, kterou dnes v terénu prezentuje pouze zlomek objektů, většinou již jen dožívajících. Jedná se o důležitou součást hmotné kultury venkovského obyvatelstva, která zatím nebyla v dosavadním etnologickém bádání komplexně zkoumána.

Národopisná expozice Slovácko

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti: web

Národopisná expozice Slovácko otevřená v roce 2014 je členěna do několika okruhů, které jsou vzájemně propojené a navazují na sebe. Pro život lidí na venkově byl určující způsob obživy, kterým na Slovácku bylo především zemědělské hospodaření i s řadou doplňkových činností, ať se jednalo o chov dobytka, včelařství, rybářství či vinohradnictví. Lidové stavitelství pak charakterizovalo nejen kulturní krajinu, ale také životní potřeby obyvatel. Dalším okruhem, který je v národopisné expozici Slovácko samostatně vyčleněn, je rukodělná činnost od tradičního hrnčířství přes zpracování textilních vláken až po práci se dřevem včetně vysoké umělecké úrovně dochovaných dokladů lidového řezbářství. Lidový oděv je velkým a rozmanitým okruhem, který se do značné míry prolíná i v části věnované rodinným a výročním obřadům. Zastavení v polovině expozice zobrazuje krojovou rozmanitost Slovácka od střihově i výzdobně jednoduchých oděvů horských oblastí moravských Kopanic přes podhorské Buchlovicko, luhačovické Zálesí, Uherskobrodsko, dolňácké regiony Uherskohradišťska i Kyjovska až po rovinné Podluží a okolí Strážnice.

V druhé polovině expozice se vzájemně prolínají okruhy rodinného a výročního obyčejového cyklu. Lidský život plynul od narození přes významný přelomový okamžik, kterým byla a je svatba v kruhu výročních zvyků. Každoročně jej provázely masopustní obchůzky, velikonoční zvyky, letniční obyčeje, slavnosti dožínek i vinobraní až po hody. Závěr obyčejového cyklu v období adventu charakterizovaly nejen obchůzky tajemných postav Mikuláše a jeho družiny či lucií, ale znamenal především zamyšlení nad směřování lidského života, který s ubývajícími slunečními paprsky krátícího se dne směřoval ke konci. Celý život pak provázela zbožnost a lidová víra, se všemi jejími projevy včetně uctívání patronů chránících úrodu, domácnost i řemeslníky a jejich práci.

Jak jde kroj, tak se stroj

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm: web, foto: Jan Karásek, www.denik.cz

Prostřednictvím vystavených exponátů Vám expozice nabídne jedinečnou možnost seznámit se s různorodostí a krásou textilií a součástek tradičního i civilního oděvu užívaných našimi předky při různých příležitostech v období přibližně od konce 18. století do poloviny 20. století. Cílem expozice je seznámit zájemce z laického i odborného prostředí s historickým vývojem a vlivy formujícími podobu tradičního oděvu užívaného na Valašsku v časovém úseku od doby prvních známých historických pramenů do období poloviny 20. století. Proměny vzhledu oděvních součástek i celků jsou zde prezentovány především prostřednictvím originálních trojrozměrných a dvojrozměrných předmětů pocházejících ze sbírkových fondů Valašského muzea v přírodě a také jejich rekonstrukcemi, kopiemi či reprodukcemi. Exponáty jsou jednotlivě instalovány ve vitrínách, ale také v dioramatech, jež zavedou do konkrétních životních situací a scén, které podstatně ovlivnily charakter užitého ošacení pro danou příležitost. Závěrečná část expozice nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do studijního depozitáře, v němž je na vybraných sbírkových předmětech prezentována různorodost tradičního oděvu z Valašska.

Dlaskův statek

Muzeum Českého ráje v Turnově: web

Dlaskův statek je typickou ukázkou tradiční lidové architektury turnovského typu z 18. století. Původními majiteli statku byla rodina sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask, narozený v roce 1782. Lidový písmák, dolánecký rychtář a novátorský hospodář byl významnou postavou regionální historie. Roubený Dlaskův statek s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí je od roku 2010 národní kulturní památkou. Při vchodu do usedlosti se nachází socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který sem byl v šedesátých letech 20. století přenesen z Malého Rohozce. Od r. 1967 je celý areál součástí národopisného oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, které objekt v r. 1969 zpřístupnilo veřejnosti. V současné době se zde nachází stálá expozice lidového interiéru a podomácké výroby v oblasti Pojizeří, doplněná o krátkodobé tematické výstavy. Dvůr obehnaný unikátní trámcovou hradbou ožívá několikrát do roka, zvláště o Velikonocích, posvícení nebo masopustu, tradičními lidovými slavnostmi.

Od kolébky do hrobu

Vlastivědné muzeum Olomouc: web

Stálá národopisná expozice, která byla slavnostně otevřena dne 3. prosince 2013 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, je na rozdíl od jiných, v současné době vznikajících expozic, tematická. Návštěvníkovi chce ukázat, jak se člověk v rámci společenství odnepaměti vyrovnával se základními póly lidské existence, kterými jsou narození a smrt. Toto téma bylo pro expozici vybráno záměrně, protože se dotýká každého z nás. Příběh o narození a smrti je zasazen do reálného prostředí hanácké vesnice a hanácké krajiny období 19. století. Cílem bylo návštěvníka vtáhnout do děje tak, aby mohl prožívat základní emoce radosti a smutku, aby se zamyslel nad vnímáním lidské existence kdysi a nyní, a aby pochopil uvažování našich předků a vážil si jejich postoje k životu. Prostřednictvím zvoleného tématu expozice návštěvníkovi nabízí co nejširší spektrum předmětů „ze života“. Prezentované předměty pochází převážně z fondu Etnografie. Jde o lidový nábytek, předměty domácí potřeby, keramiku, kramářské tisky, lidové umění, kroje a předměty religiózní povahy. Podstatná část sbírkových předmětů pochází ze starých sběrů Vlasteneckého spolku muzejního. Expozice je koncipována do tří úseků, které přirozeným způsobem přecházejí jeden do druhého: oddíl „Narození“ – oddíl „Zbožnosti“ – oddíl „Smrti“.

Národopis Hané a Záhoří

Muzeum Komenského v Přerově: web

Největší místnost expozice je věnována oblasti centrální Hané a prostřednictvím lidových krojů a zvykoslovných předmětů zachycuje lidové obyčeje v průběhu kalendářního roku od jara do zimy. Jaro představuje dívka v hanáckém kroji a symbol jara – Velikonoce, léto zastupuje hanácký pár hospodyně a hospodáře a lidové tradice při dokončení polních prací, podzim symbolizuje žena v hanáckém smutečním kroji a zvyky v období Dušiček, zimu zpodobňuje žena v domácím kroji u přádla v selské jizbě, mikulášské a vánoční pečivo a masopustní zvyky. Je zde také znázorněna hanácká svatba s nádhernými kroji a typickým svatebním koláčem. Vitrína v rohu místnosti je věnována přerovskému modrotisku (Bayerova barvírna), který byl významným materiálem ke zhotovování krojových součástí – sukní a zástěr. Druhá místnost expozice je tematicky zaměřena na život záhorských Hanáků od narození do stáří (narození, dětský věk, školní léta, svatební zvyky, dospělost a stáří) s důrazem na tradiční oděv a předměty denní potřeby. Ve dvou stolových vitrínách jsou uspořádané ukázky drobných krojových součástek z hanáckého Záhoří.

Dřevo, proutí, sláma v tradiční rukodělné výrobě

Hrad Malenovice, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně: web

Expozice představuje domácké zpracování nejdostupnějších přírodních materiálů – dřeva, proutí a slámy – jako významnou součást tradiční lidové kultury. Expozice představuje nejen hotové výrobky s jejich funkční i estetickou hodnotou, ale i souhrn dovedností, díky kterým venkovští tvůrci vytvářeli z přírodních materiálů předměty nutné pro uchování života a rozvoj existence. Dokumentuje výrobní postupy, z nichž je patrná i pozoruhodná zručnost a důvtip výrobců vyplývající z přirozeného souznění a pevného svazku člověka s přírodou. Díky tomu vznikaly předměty užitečné, trvanlivé a krásné. Samostatná část expozice je věnovaná dřevořezbě a tradiční architektuře regionu, v níž se významně uplatnilo dřevo i sláma. Představuje se i dílo významných tvůrců regionu. Součástí prohlídky expozice jsou prezentace videodokumentů zachycujících tradiční výrobní postupy.

Národopisná expozice Běliště

Muzeum Železný Brod: web

Objekt Běliště je největší a nejkrásnější stavbou lidové architektury v Železném Brodě. V objektu Běliště dnes sídlí národopisná expozice městského muzea.

Budova pochází z roku 1807 a v jeho zahradě je umístěn soubor soch. Dříve zde bývala koželužna, dnes jsou v budově umístěny národopisné sbírky městského muzea. Každá z devíti světnic je zaměřena na určitou oblast historie Železného Brodu a nejbližšího okolí. K vidění je zde stará školní třída, ševcovský koutek, cechovní předměty, pekařství a perníkářství, pomůcky ke zpracování lnu, světnička domácího tkalce, součásti oblečení z minulého století a dále lidové dřevěné betlémy a unikátní dřevěné modely měšťanských domů. V prostorách půdy jsou vystaveny dřevěné skříňové betlémy a modely měšťanských domů, které stávaly na železnobrodském náměstí. Jednou z oblíbených atrakcí pro návštěvníky je i funkční flašinet s 9 melodiemi, který na Bělišti dodnes často vyhrává.

Život na Blatech a Kozácku

Blatské muzeum v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí: web

Nová etnografická expozice byla slavnostně otevřena 23. 6. 2017 v rámci 6. noci v Blatském muzeu, za účasti náměstka ministra kultury Ing. Vlastislava Ourody, Ph.D. Jak napovídá už název expozice, je věnována tradičnímu životu v oblasti Soběslavsko-veselských Blat a severněji položeného Kozácka. Je instalována v 10 sálech rekonstruovaného Smrčkova domu a jde tak o nejrozsáhlejší ucelenou etnografickou expozici v jižních Čechách. Přijďte pohlédnout na krojované Blaťačky na venkovské návsi i do světnice blatského statku z 19. století! Podrobně poznáte blatské i kozácké lidové kroje, všechny jejich součásti i další projevy lidového umění, jakož i lidovou architekturu, tradiční zemědělské činnosti a řemesla. Samozřejmě nemůže chybět zmínka o těžbě rašeliny. Důraz je kladen na autentické exponáty vybrané z bohatých muzejních sbírek. Expozice představuje také současnou tvorbu jihočeských držitelů titulu Nositel tradice lidových řemesel. Jejich výrobky si současně můžete zakoupit v muzejním obchodě.

Národopisná expozice Kobylí

Muzeum, Kobylí na Moravě: web

Muzeum obce Kobylí bylo otevřeno 1997 za mimořádného úsilí Klubu přátel historie a za podpory obce v prostorách staré měšťanské školy. Muzeu obce Kobylí se podařilo vybudovat rozsáhlou národopisnou expozici Hanáckého Slovácka, která v blízkém okolí těžko hledá konkurenci. Muzeum obce Kobylí se snaží každým rokem zlepšovat a zkvalitňovat expozice. V současnosti si můžete prohlédnout expozici věnovanou historii Kobylí a vývoji kobylského kroje, stylově upravenou selskou kuchyň a jizbu, poslechnout si zvukový pořad popisující starodávné žádání o ruku nevěsty na pozadí statické scény z venkovské chalupy, prohlédnout si expozici věnovanou nářadí a větším zemědělským strojům. Každá prohlídka se většinou končí ve sklepních prostorách muzea, které jsou stylově opraveny a nachází se v nich expozice vinařství.

Aktualizace: 20. 2. 2023